BBC má sice příjmy zaručené z poplatků od domácností sledujících televizi. Uvedla ale, že hospodářskou krizi pociťuje také, protože jí klesla hodnota majetku a její obchodní divizi poznamenala krize na trzích.
Společnost proto zavedla program úspor, který jí v prvním roce 2008/09 ušetřil 237 milionů liber (asi 7,2 miliardy korun).
Podle šéfa BBC Trust, který dohlíží na korporaci, vypadá veřejnoprávní kolos během krize větší a dominantnější, než rivalové bojující o přežití. "BBC ale nikdy neměla být větší, než potřebuje, aby plnila své veřejné poslání," podotkl Michael Lyons.
BBC, proslulá svým zpravodajstvím i naučnými pořady, odsouhlasila v roce 2007, že po šest let bude zvyšovat svůj rozpočet nejvýše o tři procenta ročně. Bude tak žádat o 3,6 miliardy liber, tedy proti původnímu požadavku méně.
Šetření se dotýká i honorářů hvězdných moderátorů jako jsou Graham Norton a Jonathan Ross. Musejí se smířit s faktem, že jim začnou chodit výplaty o 25 procent nižší. Nedávno navíc čelili kritice, že ve veřejnoprávní instituci vydělávají více než britský premiér Gordon Brown.
Lyons připomněl, že mzdy vrcholných zaměstnanců BBC vyvolaly v minulých týdnech značný rozruch. Podle něj je pochopitelné, proč lidem vystresovaným ekonomikou připadají výplaty některých vrcholných manažerů a zaměstnanců příliš štědré.
Proti komerčním rivalům, které postihl propad příjmů z reklamy, je ale BBC v záviděníhodné pozici, podotkla agentura Reuters.
