Metoda je výrazně rychlejší než dosud používané biochemické testy, na jejichž výsledky se čeká celý den. Právě rychlost je při identifikování bakterií a nasazení správných antibiotik u některých onemocnění životně důležitá. Zejména u lidí s potlačenou imunitou.
Tým Ondreje Šeda z Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity dokáže rozpoznat různé bakterie tím, že zjišťuje molekulovou hmotnost jejich bílkovin. Využívá k tomu takzvaného hmotnostního spektrometru.
"Nejde ale jen o rychlost, nýbrž i nesrovnatelně větší spolehlivost," vysvětluje Šedo přínos metody. Výzkum ocenil i prestižní časopis Mass Spectrometry Reviews, který práci českých a německých vědců zveřejnil.
ZDRAVÍ VERSUS POČTYPřesná a hlavně rychlá diagnostika bakterií má jediný háček: hmotnostní spektrometr stojí pět milionů korun. A ne každá nemocnice si může tak velkou jednorázovou investici dovolit. I když na druhé straně utratí v drobnějších částkách za tisíce biochemických testů mnohem větší sumy. Ondrej Šedo namítá, že pokud se v nemocnici provádějí denně stovky takových testů, pak se hmotnostní spektrometr zaplatí asi do dvou let. |
Hledání zlých a hodných bakterií pomocí vážení hmotnosti jejich bílkovin působí na první pohled jako obskurní výzkum. Vtip je ale v tom, že i bakterie - pokud patří k těm "hodným" - mohou zachránit život vážně nemocným lidem.
"Život a svět bakterií jsou mnohem pestřejší a složitější, než se nám až donedávna zdálo," přiznává Šedo, jehož skupina spolupracuje
Odhalí spektrometr i nebezpečného stafylokoka?
Například nasazení prospěšných laktobakterií posiluje oslabenou imunitu člověka. Umí však také odstranit dlouhodobé a dosud ne vždy snadno léčitelné žaludeční potíže.
Jiný typ bakterií je zase skvěle využitelný v ekologii. Rychle si poradí s jinak těžko odstranitelnými průmyslovými kaly.
K těm "velmi zlým" a někdy jen obtížně zjistitelným patří naopak bakterie stafylokoka či streptokoka. I na jejich rychlou identifikaci se čeští vědci nyní zaměřují. "Tohle je náš velmi vytoužený cíl," přiznává Ondrej Šedo.
S pomocí hmotnostního spektrometru jsou vědci už dnes schopni identifikovat až pětadevadesát procent bakterií. "Ale i na tom zbývajícím velmi atypickém pětiprocentním zbytku pracujeme," ujišťuje Šedo.
Bakterie vědci rozlišují podle různé molekulové hmotnosti jejich bílkovin. Úzce spolupracují s Českou sbírkou mikroorganismů, která uchovává více než 3 000 bakteriálních kmenů. Tuto databázi se snaží neustále rozšiřovat o další druhy.
Vědci se chystají na ty bakterie, které odolávají lékům
Vědci jsou například přesvědčeni, že se jim podaří rozlišit různou molekulovou hmotnost bílkovin bakterií, které se při opakovaném - a někdy i nevhodném - nasazení antibiotik staly vůči lékům odolné, takže se k léčbě pacienta jen těžko hledají účinné preparáty.
Například lékaři litomyšlské nemocnice, kteří s Šedovým týmem spolupracují, dokážou ve velmi krátkém čase rozeznat (na rozdíl od celodenních biochemických testů) i vysoce patogenní, a tudíž pro člověka nebezpečné bakterie.
"Nejde ale jen o rychlost, nýbrž i o nesrovnatelně větší spolehlivost," zdůrazňuje Šedo.
Rychlost a přesnost vyšetření už dnes pomáhají zejména akutně nemocným pacientům. A v některých případech, kdy je potřeba co nejrychleji nasadit přesně cílenou léčbu antibiotiky, i zachraňují životy. Například u dětí, které mají oslabenou imunitu.
Někteří lékaři jsou přesto vůči objevu brněnských vědců opatrní. Například šéf České vakcinologické společnosti Roman Prymula by zatím léčbu jen na základě výsledků měření spektrometrem nenasadil.
"Jde o správný směr, který nakonec povede k vítězství. Osobně se ale zatím spoléhám na klasická a dostatečně vyzkoušená biochemická vyšetření," říká.
