Na počátku výzkumu byly jen tajemné ostatky muže pohřbeného "upířím stylem", tedy tváří dolů. Nyní je nález jedním z nejlépe prozkoumaných kosterních pozůstatků v zemi.
Výstava upíra Město na začátku příštího roku vystaví kostru a odlitek v hrádeckém Multifunkčním centru Trojzemí. Bude tam prezentovat i výsledky výzkumu. Ostatky budou vystaveny ve speciální, hermeticky uzavřené vitríně. Budou tam ležet přesně v poloze, v jaké je loni odkryli archeologové. V expozici bude i trojrozměrná rekonstrukce "vampýrova" obličeje. Součástí výstavy budou i ukázky dobového oblečení nebo stravování tehdejších lidí. Centrum také seznámí návštěvníky s tehdejší vírou i pověrami lidí v návaznosti na nezvyklý způsob mužova pohřbu. |
Na výzkumu hrobu starého 700 let se podíleli přední čeští odborníci, prošel více než deseti vědními disciplínami. Před vytvořením modelu bylo zapotřebí oskenovat lebku vampýra v liberecké nemocnici na počítačové tomografii.
"Na základě těchto 3D skenů vytvořili na Českém vysokém učení technickém v Praze model," řekl archeolog Severočeského muzea v Liberci Petr Brestovanský. Kromě archeologů se nálezem zabývali antropologové, genetikové, lékaři nebo parazitologové i technici.
Objev učinili loni v březnu archeologové pracující na průzkumu hrádeckého náměstí. A vyvolal senzaci. V Kostelní ulici totiž našli 25 centimetrů pod povrchem tajemnou kostru pohřbenou obličejem k zemi se čtyřmi pražskými groši Jana Lucemburského u levé ruky.
Kostra ležela půl metru za původní, středověkou hřbitovní zdí. Tento typ pohřbů mohl napovídat o strachu tehdejších lidí z upíra. Nebo muž pykal za nějaký trestný čin. Archeologové stále nevylučují, že byl penězokazec.
Muž podle vědců kulhal
"Stále čekáme na výsledky tří rozborů, mimo jiné na spektrální analýzu mincí. Řekne nám, jestli jsou mince pravé, nebo falza. Pokud půjde o falza, bude možné říci, že muže kvůli této činnosti vyčlenili jako trestance ze hřbitova. Každopádně je u nás tento typ pohřbů velmi vzácný," doplnil archeolog Brestovanský.
Vědci už vědí, odkud pocházeli mužovi předci. "Muž přišel do údolí Nisy z dnešního severního Řecka nebo Albánie," uvedl před časem Daniel Vaněk, jeden z nejlepších českých genetiků ze společnosti Forenzní DNA servis, který funguje v rámci Fakultní nemocnice Na Bulovce. Prozkoumal celý genetický řetězec "vampýra" a zjistil původ předků po otcovské i mateřské linii.
Vědci už vědí třeba i to, že kulhal na jednu nohu. Našli totiž artrotické změny v pravé kloubní jamce. "Jiné změny na kostře, které by svědčily o násilné smrti, tam nejsou. Teoreticky mohl být třeba utopený, to se nám ale nepodaří zjistit," přiblížil Brestovanský. Muž zemřel ve věku 45 až 55 let.
Místo kosterního nálezu dnes v Hrádku připomíná měděná destička. Archeologický průzkum, který stál 5,5 milionu, platilo město Hrádek nad Nisou.
