Objev se podařil astronomům NASA z Laboratoře proudového pohonu v kalifornské Pasadeně. Planeta Fomalhaut B obíhá kolem jižní hvězdy Fomalhautu, vzdálené od Země 25 světelných let v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Australis).
Fomalhaut b je tak první planetou objevenou v hustém prachu poté, co byl v 80. letech vypuštěn astronomický teleskop pracující v infračerveném oboru spektra. Družice je schopná zaznamenávat opticky neviditelné infračervené zdroje.
V roce 2004 byly pořízeny díky koronografu snímky Fomalhautu ve vysokém rozlišení. Na nich bylo vidět ostře ohraničený protoplanetární disk o průměru 34,6 miliard kilometrů. Je podobný Kuiperovu pásu, který je na kraji naší sluneční soustavy. Obsahuje mnoho zmrzlých částic prachu. Částice se časem shlukly do velikosti trpasličích planet o rozměrech našeho Pluta.
Astronom Paul Kalas z kalifornské univerzity v Berkley a členové týmu, který se ustavil v roce 2005, se domnívají, že prstenec byl ovlivněn gravitací planety ležící mezi hvězdou a vnitřním okrajem prstence.
Vědci zatím našli asi tři stovky planet mimo sluneční soustavu. Objevili je ale nepřímou měřicí technikou, hlavně pozorováním gravitačních polí vzdálených hvězd. Z nich lze totiž vypočítat pravděpodobný výskyt planety nebo jiného vesmírného tělesa.
Vědci chtějí dalším pozorováním Fomalhautu b získat pomocí infračerveného světla důkazy o výskytu mraků z vodní páry v atmosféře planety. To by mohlo být vodítkem k objasnění vzniku sto milionů let staré planety. Astronomická měření oběžné dráhy planety poskytnou zase dost informací k tomu, aby vědci zjistili přesnou hmotnost tělesa.
NASA plánuje v roce 2013 vypuštění kosmického dalekohledu přezdívaného James Webb. Ten astronomům poskytne koronografická pozorování Fomalhautu pomocí krátkých a středních infračervených vln. Dalekohled pojmenovaný po Jamesi Webbovi dokáže objevit další planety v oblasti a prozkoumat složení prachu prstenců i vnitřní pásy asteroidů.
Studium vzdálených slunečních systémů pomůže vědcům porozumět vývoji toho našeho. "Fomalhaut b nám může ukázat, jak vypadaly planety Jupiter a Saturn, když byla naše sluneční soustava sto milionů let stará," řekl odborník na vesmír Kalas.
