Průkopník bakteriologie a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu Robert Koch by se divil. Když v sedmdesátých letech devatenáctého století použil jako první na světě mikroskopovou fotografii při výzkumu antraxu, ani se mu nesnilo, jaké dokonalosti jednou dosáhnou jeho nástupci v detailním zobrazení stavby hmoty.
Českobudějovická Galerie Nahoře přináší výstavu snímků pořízených českými vědci. Realizační tým, který dal expozici dohromady, byl složený z fotografů a vědců.
Přední končetina larvy čolka, kterého autor omylem chytil do vzorku zooplanktonu na Kokořínsku (autor Petr Jan Juračka, zvětšeno 140x)
Sešli se v něm fotografka a galeristka Bohuslava Maříková a František Weyda a Petr Znachor z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a v Akademie věd.
Dokument i umění
Připravili díla sedmadvaceti českých vědců a jedné malířky, která jsou inspirována mikrostrukturami. Prostor dostává mikrofotografie dokumentární, která tvoří součást vědecké práce, ale i fotografie umělecká.
"Cítím ty fotografie jako obrazy, protože jsem výtvarník. Hodně z toho, co mikrofotografie ukáže, to jsou přesně věci, které prožívají výtvarní umělci. Mikrosvět nám naše smysly neumožňují vnímat, ale podle mě některé z těch snímků by mohly viset v galerii," popisuje s nadšením galeristka Bohuslava Maříková, která sní o uspořádání velké společné výstavy, na níž by se sešli právě vědci a umělci.
Dendrit pyramidové buňky mozkové kůry obklopený prostorovou sítí výběžků astroglie (autor Josef Špaček, primární zvětšení 10 000x)
Nejstarší zastoupené fotografie pocházejí už ze šedesátých let dvacátého století. Zcela unikátní snímky nabídl archiv již zemřelého lékaře Aloise Timra, který působil jako primář očního oddělení v českobudějovické nemocnici.
Možnosti digitálního zvětšení
Dlouhodobě se zabýval vadami očního pozadí a metoda jeho fotografické práce před érou digitalizace obrazu byla časově velmi náročná. Své dílo představuje i další českobudějovická lékařka Naďa Mallátová, která se specializuje na kvasinkové infekce.
Snímky se pořizují v dnešní době pomocí digitální mikroskopie. Jedním způsobem je snímání CCD kamerou zabudovanou do mikroskopů vyšší kategorie. Fotografie z elektronové mikroskopie vyžaduje mikroskop na špičkové úrovni, pomocí takzvané metody prozařovací (TEM) nebo rastrovací (SEM) vznikají díla na pomezí vědy a umění, která zobrazují přesnou strukturu a stavbu hmoty.
Daucus carota silvestris - semena rostlin (autor Viktor Sýkora, stereomikroskop)
"Profesně se zabývám fytoplanktonem, tedy řasami a sinicemi, které způsobují ty nepříjemné vodní květy, o nichž se v létě mluví. Vedlejší produkt mojí vědecké činnosti jsou právě tyto fotografie," uvádí jeden z organizátorů a zároveň autor čtyř vystavených fotografií Petr Znachor.
Vědecké snímky nevystavuje poprvé, ve stejné galerii prezentoval svoje dílo už před dvěma lety. Zároveň je členem českobudějovického fotoklubu Vývojka.
Výstava potrvá do 28. listopadu
"Používám optický mikroskop a zvláštní techniku, která dokáže vytvořit velmi plastickou fotku a umí i měnit barevnost, na počítači upravuju už jen jas, ostrost nebo retušuju," vysvětluje vědec, který o fytoplanktonu přednáší na Přírodovědecké fakultě a působí na Hydrobiologickém ústavu Akademie věd.
Povrch pylu lilie (autor František Weyda, rastrovací elektron. mikroskop, počítačově obarveno)
Výstava kouzelného mikrosvěta má přispět k popularizaci vědy a přiblížit její výsledky veřejnosti. Spolu s ní připravili odborníci z Akademie věd v Českých Budějovicích cyklus přednášek pro střední školy.
Snímky budou k vidění v Galerii Nahoře v Metropolu do 28. listopadu. Ve všední dny je volně přístupná od 10 do 17 hodin, o víkendu po předchozí domluvě.
