Pokud by se nejnovější závěry amerických a francouzských astronomů, publikované v prestižním časopisu Nature, potvrdily, znamenalo by to například, že dávné představy Leonarda da Vinciho o vesmíru byly mnohem blíž skutečnosti, než si lidé až dosud mysleli.
Podle Jeffreyho Weekse z Mac Arthurovy vědecké společnosti, která má sídla v Kantonu a New Yorku, a také badatelů z pařížské univerzity a pařížské vesmírné observatoře by tak náš vesmír nemusel být nekonečný, jak jsme až dosud předpokládali.
Badatelé tvrdí, že náš vesmír je konečný a je tvořen pětiúhelníky, které jsou spolu pospojovány do tvaru tak, jako je to například u klasického fotbalového míče. Vesmír by podle této teorie měl tvar dvanáctistěnu, o čemž byl přesvědčen už Platon.
"Od starověku byli lidé zvědavi, zda náš vesmír je konečný, či nekonečný. Nyní, po více než dvou tisíciletích spekulací, by údaje, které jsou založeny na pozorování, mohly tuto starou otázku vyřešit," uvedl Weeks.
Také další astronom, George Ellis z univerzity v Kapském Městě, soudí, že možná skutečně žijeme v malém a uzavřeném vesmíru.
Teorie se bude ověřovat měsíce
"Jde o jeden z mnoha navržených modelů, který v tuto chvíli nejlépe odpovídá měřeným datům," namítl český fyzik Petr Kulhánek.
Vědci budou podle něj k potvrzení modelu potřebovat týdny až měsíce. Podaří-li se jim to, půjde o nejvýznamnější okamžik moderní kosmologie, řekl odborník.
Na začátku objevu bylo záření
Na počátku těchto úvah byl objev reliktního záření, který učinili v roce 1965 Arno Penzias a Robert Wilson.
Toto záření se oddělilo od hmoty 380.000 let po velkém třesku a nyní v sobě nese informaci o tom, jak tehdy vesmír vypadal.
Záření podrobně zkoumala družice COBE (Cosmic Background Explorer) vypuštěná v roce 1989 a v posledním roce sonda WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe) vypuštěná v roce 2001.
Reliktní záření není ve všech směrech stejně teplé, v některých nalezneme teplejší a v jiných chladnější skvrny. Rozdíl teplot je pouhá jedna stotisícina stupně. Současná technika to ale dokáže rozlišit.
Skvrny jsou jakýmsi paleolitickým otiskem struktur raného vesmíru. Jejich průzkum může určit jeho stáří, zastoupení různých složek a zdá se, že i celkový tvar vesmíru.
Podobně jako nerosty mohou existovat v několika základních krystalografických strukturách, může podle současných teorií mít vesmír jen něco málo přes deset topologických variant. Někdy se tyto úvahy nazývají kosmická krystalografie.
Vesmír je starý 13 milard let
Podle výsledků měření sondy WMAP, které byly zveřejněny letos 11. února, je vesmír starý 13,7 miliardy let, je přibližně plochý a první hvězdy v něm vznikly po dvou stech milionech letech.
Běžná hmota složená z atomů tvoří pouhá čtyři procenta hmoty vesmíru. Zbytek je dosud neobjevená energie a neobjevená hmota neznámé povahy.
 Obálka časopisu Nature. |
