Jeden z teplokrevných dinosaurů žil na území dnešní České republiky před 100 miliony lety, druhý pak před 88,5 miliony let. Potvrdily to testy paleontologa Národního muzea Borise Ekrta, který kosti zkoumal.
Z obou nálezů z konce 19. století Ekrt vyřízl miniaturní vzorky, speciální metodou je pak zbrousil na plátky tenké asi 0,3 milimetru. Pod mikroskopem se na vzorcích objevily kruhovité struktury zvané Haversovy systémy. Jsou to kanálky, které vyživují kosti všech teplokrevných živočichů včetně člověka.
"Vzhledem k tomu, že před 100 miliony lety ještě neexistovali savci, jejichž kosterní pozůstatky by mohly dosahovat rozměrů kostí objevených na našem území, výbrusy bez jakýchkoli pochyb prokazují, že dosud nejasně určené zkameněliny skutečně patřily dinosaurům," vysvětlil Ekrt.
Příčné řezy dinosauřími kostmi z Národního muzea
Vědci vedli o původu kostí dlouholeté spory. Pochybnosti odstartovaly po smrti paleontologa Antonína Friče, který obě kosti ze sbírek Národního muzea zkoumal. Obě označil za kosti nového rodu dinosaurů. Fričovi následovníci ale o objevech pochybovali.
Spor o kostiSpor se vedl o dva vzorky kostí, které byly nalezeny na konci 19. století. První přinesl paleontologovi Antonínu Fričovi (1832 až 1913) amatérský sběratel ze Slaného, který kost našel u Holubic u Kralup. Druhý vzorek objevil geolog J. J. Jahn u Srnojed nedaleko Pardubic. Frič na základě zkoumání vnější i vnitřní stavby kostí stanovil, že patřily novému rodu dinosaurů. Jeho následovníci o tom ale pochybovali. |
"Skepse vyústila v odmítnutí Fričova výzkumu. Proto, když amatérský paleontolog Michal Moučka našel v roce 2003 u Kutné hory stehenní kost iguanodona, hovořilo se o prvním nepochybném kosterním pozůstatku dinosaurů z našeho území," dodal Ekrt.
Sto let starý spor urychlila stopa
Jenže loni našel český geolog Radek Mikuláš na chodníku botanické zahrady v pražské Troji otisk stopy dinosaura. (Více o stopě čtěte zde) A odborníci se proto začali o kosti dinosaurů, které zkoumal Frič, znovu zajímat. "Tehdy jsem se rozhodl, že je třeba spory jednou provždy ukončit a začal jsem s přípravou na odběr a zpracování vzorků," dodal Ekrt.
"Nebylo to jednoduché. První vzorek se mi po čase začal drolit pod rukama a proto jsem jej musel stabilizovat speciálním lepidlem," poznamenal.
V Národním muzeu zůstává ještě poslední fosílie, která pochází také z pískovců nedaleko Holubic u Kralup. Paleontolog Frič ji připisoval dinosaurovi. Podle Ekrta bude ale její průzkum mnohem náročnější.
"Neobsahuje totiž dostatek zkamenělé kostní tkáně a proto bude třeba výzkum kombinovat s jinými metodami," uzavřel vědec.
