Američtí vědci sestrojili motor i s vrtulí stokrát menší, než je průměr lidského vlasu. Je to poprvé, kdy se podařilo zkonstruovat zařízení menší než virus, sestavené z uměle vytvořených i z biologických součástí. Zprávu o tom přinesl časopis Science. Motor by časem mohl pohánět malinké přístroje uvnitř lidského těla Již dlouho je známo, že molekuly některých bílkovin vytvářené v živých rostlinách či živočišných buňkách vykonávají při chemických reakcích rotační pohyb. Teprve nedávno však přišli vědci s myšlenkou použít těchto molekul jako motorů pohánějících mechanická zařízení nepatrné velikosti. Říká se jim nanomechanismy či nanostroje (řecká předpona nano- označuje miliardtinu). Vědci z Cornellovy univerzity v Ithace ve státě New York nejprve pomocí speciálního lepidla upevnili na niklový podstavec enzym pocházející z geneticky upravené bakterie. Jeho prstencové molekuly mění při chemické reakci látku zvanou adenosintrifosfát (ATP) na adenosindifosfát (ADP). To je běžná reakce v buňkách živých organismů a vzniká při ní energie potřebná pro nejdůležitější životní pochody probíhající v buňce. V tomto případě však tato energie poháněla vrtuli nanostroje. Vrtuli výzkumníci zhotovili z niklu pomocí podobné technologie, jaká se užívá při výrobě integrovaných obvodů. Její povrch byl na závěr povlečen speciální chemikálií, jejíž molekuly se spojily s molekulami enzymu, čímž došlo k závěrečné "montáži". Po vložení celého zařízení do živného roztoku obsahujícího ATP rotovala vrtule po dobu dvou a půl hodiny s frekvencí osmi otáček za sekundu. Malinké stroje s těmito motory by mohly pracovat v buněčném prostředí lidského těla a třeba tam přesně dávkovat léčiva či sledovat životní funkce organismu pomocí miniaturních snímačů. Vedoucí projektu Carlo Montemagno však soudí, že využít těchto zařízení v praxi půjde nejdříve za 15 až 20 let.
Autor je spolupracovníkem redakce
Autor je spolupracovníkem redakce
