Vědci se přou o závažnost změn klimatu

Přes 200 světových vědců řeší v britském Exeteru, jak se vyhnout nebezpečným změnám klimatu. Účastníci třídenní konference budou hledat i shodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Zatímco unie chce omezovat škodlivé emise v souladu s Kjótským protokolem, USA ho neuznávají.

Britská ministryně životního prostředí Margaret Beckettová od vědců očekává, že se shodnou na rozsahu změn a uznají, že je nezbytné něco proti nim dělat.

Za oceán zase vzkázala, že Velká Británie výrazně omezila škodlivé emise, aniž ohrozila svůj hospodářský růst. Vláda USA totiž odmítá Kjótský protokol právě proto, že stanovená omezení podle ní ohrozí prosperitu země. - více zde

Jak však varoval předseda konference Denis Tirpak, politici a veřejnost nemohou čekat, že vědci oznámí, jaké oteplení už není možné tolerovat. "To je na rozhodnutí politiků, my jim musíme připravit nejlepší informace, které máme," vysvětlil.

Minulý týden byla zveřejněna zpráva, podle které je klima v kritickém stavu a globální oteplování může do deseti let nenávratně poškodit podmínky pro život na Zemi . - více zde

Oteplování horší než terorismus
Zatímco v Exeteru jednají zastánci názoru, že za změny klimatu může převážně člověk, v Londýně se minulý týden sešli experti, podle nichž je vliv člověka na oteplování zanedbatelný a změny nejsou katastrofické.

KJÓTSKÝ PROTOKOL

■ Základ protokolu byl přijat v červnu 1992 v Riu de Janeiru. Přistoupilo k ní 181 států včetně ČR.
■ Na Kjótském protokolu se dohodli zástupci 159 zemí na Summitu OSN o změnách klimatu v japonském Kjótu v prosinci 1997.
■ Země se zavazují, že v letech 2008-2012 sníží celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990.
■ Většina průmyslových zemí Západu by měla emise snížit, některé si však vymohly možnost zachovat stávající produkci emisí, nebo i možnost jejího zvýšení.
■ Protokol ukládá snížit emise o šest až osm procent Belgii, Bulharsku, Česku, Dánsku, Estonsku, EU, Finsko, Francii, Irsku, Itálii, Japonsku, Kanadě, Lichtenštejnsko, Litvě, Lotyšsku, Lucembursku, Maďarsku, Monaku, Německu, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Rumunsku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku, USA a Velké Británii.
■ Emise nemusí snížit Nový Zéland, Rusko a Ukrajina, zvýšit je může Norsko - o jedno procento, Austrálie o osm procent a Island o deset procent)
■ ČR protokol ratifikovala v listopadu 2001.
■ USA a Austrálie protokol odmítly. USA jsou největším producentem skleníkových plynů - chrlí zhruba 25 procent globálních emisí.
■ Po odstoupení Spojených států byl osud protokolu závislý na Rusku. EU loni v květnu podpořila vstup Ruska do WTO výměnou za příslib vstřícného postoje ke Kjótskému protokolu.
■ Kjótský protokol vstoupí v platnost 90 dnů po předání listin ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení nejméně 55 státy včetně tolika států dodatku I, které se podílejí na momentálních emisích alespoň 55 procenty.

Ačkoli zastánci tohoto názoru jsou v menšině, patří k nim i hlavní vědecký poradce prezidenta USA George Bushe. Ten nedávno veřejně pokáral svého britského kolegu sira Davida Kinga, že nebezpečí změn klimatu přehání.

King a spolu s ním také britský premiér Tony Blair ale soudí, že změny klimatu patří k největším hrozbám dneška. Podle Kinga představují dopady lidské činnosti na klima větší nebezpečí než světový terorismus.

V podkladech pořádajícího britského Hadleyova střediska se uvádí, že vědci se sice převážně shodují ohledně příčin změn klimatu, ale stále ještě nedefinovali, co vůbec nebezpečná změna klimatu je. Teprve pak mohou dospět ke shodě, co takové změny způsobuje, a stanovit, jak jim zabránit.

Času je málo
To ovšem podle britských expertů neznamená, že je mnoho času na bádání - právě naopak. Vzhledem k povaze klimatu je totiž možné překročit bod, od něhož už není návratu, dlouho předtím, než bude krize pozorovatelná.

Britská vláda již delší dobu pracuje nejen na tom, jak změny klimatu odvrátit, ale také na tom, jak se jim přizpůsobit. Proto Blair vytvořil spojené ministerstvo zemědělství a ochrany životního prostředí. Instituce se zabývá všemi problémy kolem krajiny a jejího užití a do konce roku má zveřejnit ucelenou pětiletou strategii.