Tým vědců ze Soulské univerzity na sebe upozornil již v květnu. Oznámil, že klonoval kmenové buňky z embryí "na míru" pro vážně postižené pacienty. - více zde
U Sok-hwang prohlásil, že průlom v klonování psů může urychlit výzkum zaměřený na boj proti nemocem pomocí terapeutického klonování s kmenovými buňkami. Cílem výzkumu je zkoumání nemocí psů i lidí.
Snuppyho, jehož jméno vzniklo spojením zkratky Seoul National University a anglického slova štěně - puppy, nosila po dobu březosti jako náhradní matka žlutá labradorka. Štěně přišlo v dubna na svět císařským řezem, vážilo 530 gramů.
Jihokorejským výzkumníkům se podařilo klonovat ještě jednoho psa. NT-2 vážil 550 gramů, ale po 22 dnech zemřel na zápal plic. Pitva ukázala, že zvíře netrpělo žádným anatomickým defektem.
Vědci vpravili 1095 klonovaných embryí do děloh 123 náhradních matek. Nakonec se vyvinuli jen dva psi. Míra úspěšnosti byla tedy jen 1,6 procenta.
První klonovanou živou bytostí byla ovce Dolly. Na svět přišla v roce 1996. Stejným způsobem již byly klonovány ovce, myši, krávy, kozy, prasata a kočky. Naklonováni byli také králíci, jeden mezek a jeden kůň. - více zde
Výzkum má zachránit vzácné druhy
Vědci věří, že schopnost klonovat psy pomůže určovat genetické faktory a vlivy prostředí na zvláštnosti různých bytostí a zachovávat vzácné druhy.
Výzkum by podle vědce Geralda Schattena z univerzity v Pittsburghu mohl vést i k lepšímu poznání nemocí jako jsou rakovina nebo cukrovka. Aplikace kmenových buněk by mohla být testována na psech a později využívána k léčbě lidí.
Úspěšné klonování psů trvalo vědcům déle, než u jiných zvířat, protože je v laboratorních podmínkách těžší vyprodukovat neoplodněná psí vajíčka. Ta na rozdíl od ostatních savců opouštějí vaječník dříve.
Namísto toho, aby nechávali vajíčka dozrávat v laboratoři, vědci odebrali zralá vajíčka samičce.
