Embryo bez spermie
Výzkumnému týmu z Institutu pro rozmnožování a vývoj na Monashově Univerzitě v Melbourne se dosud podařilo oplodnit myší vajíčka buňkami z jiných než reproduktivních částí těla myší. Proces v podstatě napodobil oplodnění a výsledkem bylo embryo.
Dalším rozhodujícím krokem projektu nyní bude implantovat embyryo do náhradní myší matky, aby se prokázalo, zda embryo přežije a bude se normálně vyvíjet.
"Potom nastane dlouhý proces zkoušek, kdy budeme sledovat, zda se mláďata narodí, jestli jsou normální, jestli jsou schopna se rozmnožovat a jestli budou normální jejich potomci. Teprve potom, pokud budou mláďata zdravá, budeme moci s úplnou jistotou říci, že vajíčko je skutečně možné oplodnit jakoukoli tělní buňkou," vysvětlila Orly Lachamová-Kaplanová, která výzkumný projekt vede.
|
"Nová technika oplodnění by mohla být velice užitečná především pro neplodné muže. Mnoho těchto lidí by mělo velice rádo svoje vlastní biologické děti," uvedla Kaplanová. Teoreticky můžeme použít tělní buňku ženského těla k vytvoření ženského embrya, vysvětlila. |
Předpokládá se, že experiment se zvířaty bude trvat zhruba jeden rok. Teprve poté bude možné otestovat výsledky výzkumu na člověku. Problémem ovšem bude, kde tyto experimenty proběhnou. Austrálie totiž, podobně jako mnohé jiné země, experimenty s implantací tělních buněk do lidského vajíčka zakázala. Podle Kaplanové by mohly být alternativou Spojené státy.
Teoreticky by to znamenalo, že lesbickým párům by se mohla narodit holčička bez jakékoli potřeby otce, píše BBC. Ženský organismus totiž neobsahuje genetickou informaci, která je nutná k tomu, aby vznikl chlapec.
Chcete dítě? Brzy to půjde i bez mužů
Vědkyně rovněž uvedla, že pokud by se výsledky výzkumu skutečně daly aplikovat na člověka, oplodnění by v podstatě mohlo proběhnout zcela bez zásahu mužů. Připustila ovšem, že by to vyvolalo řadu etických problémů. "Domníváme se, že bude nutné vymezit jasná kritéria, v kterých případech by se tato technika použila, a nepochybuji o tom, že řada různých organizací a skupin by se do celé záležitosti vložila" sdělila Kaplanová.
"V této chvílil cítím, že výzkum přinese spíše více problémů než úspěchů, ale pokud se vše podaří, bude to skvělé. Znamenalo by to neuvěřitelný pokrok," řekla Kaplanová.
Expert na rozmnožování Robert Winston označil novou techniku za revoluční a potenciálně velmi důležitou. Metodu podle něho ocení především neplodní muži. "Kouzlo této nové metody je v tom, že ukazuje, že klonování je absolutně zbytečné. A z etického hlediska je to mnohem přijatelnější, protože chromozomy jsou od dvou partnerů," vysvětlil. Dodal, že je teoreticky možné, aby se jedinec oplodnil vlastní buňkami, ale upozornil, že by se tím extrémně zvýšilo riziko genetických defektů.
|
Výzkum kmenových buněk |
|
Američtí výzkumníci řeší i další, především etické problémy. Vědci z Jonesova ústavu pro reprodukční lékařství v Norfolku přiznali první záměrné umělé oplodnění vajíčka spermií a pěstování několikadenního lidského zárodku pro vědecké účely. Chtějí tak prozkoumat kmenové buňky, což by mohlo přispět k léčbě zákeřných chorob. Kmenové buňky jsou tkáňově nespecializované a vědci zkoumají, jaký podnět je přiměje k přeměně na různé tkáně. Pokus vyostřil debatu o morálnosti takového počínání, které dle amerických konzervativců a náboženských činitelů hraničí s vraždou. Na pokračování výzkumu však naléhá farmaceutický průmysl, který spatřuje v izolaci kmenových buněk bránu k novým lékům pro potírání Alzheimerovy či Parkinsonovy choroby. Vajíčko a spermie poskytli anonymní dárci, kteří věděli, k jakému čelu budou použity. Americký prezident George Bush nyní stojí před rozhodnutím, zda na výzkum kmenových buněk poskytne dotace z federálního rozpočtu. |
