Archeologové objevili nejprve bronzové zbraně, stříbrné náramky a náušnice a stovky kostí. Svitla jim proto naděje, že přeci jen po tisících let najdou celou ztracenou armádu perského krále Kambýse II., kterou pohřbila kataklyzmatická písečná bouře v roce 525 před naším letopočtem.
"Našli jsme první zmínku potvrzující příběh, který zaznamenal řecký historik Herodotos," popsal serveru Dario Del Bufalo, člen expedice pod patronátem univerzity v Lecce.
Podle pověsti poslal Kambýses vojsko do oázy Síwa, aby tam zničilo orákulum v Amunově chrámu. Tam totiž vznikla věštba o Kambýsově smrti. Ve skutečnosti ale chtěl dostat oázu pod kontrolu, protože mu už patřily delta i údolí Nilu.
Po sedmi dnech dorazili vojáci do oázy Charga. Poté, co odešli, už je nikdy nikdo neviděl. "Z jihu se zvedl vítr, přivál ohromné množství písku a celé vojsko zavál," napsal Herodotos.
Když nebylo po vojsku ani po staletích ani stopy, začali se historici přiklánět k teorii, že je celý příběh jen smyšlená pověst.
Třináct let pátrání
Nyní ale dva Italové dokázali, že padesát tisíc Peršanů skutečně pohřbil písek. Pro Angela Castiglioni a jeho bratra Alfreda už je to navíc druhý významný objev. Před dvaceti lety našli antické egyptské "zlaté město" Berenike Panchrysos.
Nynější nález však není žádným šťastným objevem. "Všechno to začalo v roce 1996 expedicí, při které jsme pátrali po přítomnosti železných meteoritů nedaleko oázy Síwa," vysvětlil serveru Discovery News Alfredo Castiglioni.
Při této práci si výzkumníci všimli napůl zahrabaných lidských ostatků a skály, která by mohla být ideálním útočištěm během písečné bouře. A právě v jejím okolí pak našli náramek a náušnice.
V následujících letech bratři studovali mapy a dospěli k názoru, že se armáda vydala nepříliš obvyklou cestou. Zvolila západní trasu kolem pohoří Gilf el-Kebír. Mohli tudy projít rychleji a nerušeně, navíc tu byly podle archeologů vytvořeny umělé studně, tedy zakopané hliněné nádoby s vodou.
Vědci, kteří po ostatcích pátrali už od 19. století, přitom zkoumali především na tradiční stezce, která vedla z oázy Charga do oáz Dachla a Fráfra.
