Zpráva je podle listu prvním materiálem, který jasně časově vymezuje a varuje před nebezpečím oteplování, jehož důsledky budou nevratné.
Autoři zprávy nazvané Meeting The Climate Challenge naléhají na státy skupiny G8, aby okamžitě začaly prosazovat opatření proti vzrůstu globálního oteplení.
Mělo by se dosáhnout toho, aby do roku 2025 vyráběly čtvrtinu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Do pěti let mají urychlit výzkum získávání energie bez spalování fosilních paliv.
Za omezení produkce plynů, které zahřívají planetu, bojuje například i Kjótský protokol. Jeho osud závisel na Rusku poté, co ho v roce 2001 odmítly ratifikovat Spojené státy s tím, že je v rozporu s jejich hospodářskými zájmy. Amerika přitom vyrobí plnou třetinu skleníkových plynů z celosvětové produkce. - více zde
Rusko protokol přijalo loni na podzim. - více zde
"Bod zlomu" podle zprávy nastane, když koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší stoupne na 400 ppm (ppm je jednotka, která vyjadřuje počet částic látky na 1 milion částic ostatních). V současné době dosahuje hodnoty 379 ppm a rychle vzrůstá - ročně zhruba o 2 ppm.
"Je to ekologická časovaná bomba," cituje The Independent Stephena Byerse, bývalého britského ministra dopravy.
Nenávratné změny klimatu mohou nastat i tehdy, když průměrná teplota na Zemi vzroste o dva stupně Celsia ve srovnání s hodnotami, které na planetě panovaly před průmyslovou revolucí.
V polovině 18. století ale začalo lidstvo produkovat oxid uhličitý a klima se začalo oteplovat. Od té doby se průměrná teplota už zvýšila téměř o jeden stupeň Celsia.
"O ustálení klimatu rozhodnou naše investice dnes a v nejbližších dvaceti letech a ne to, co uděláme v příštím půlstoletí nebo později," upozornil Tom Burke, bývalý ekologický poradce britské vlády.
Na zprávě se podíleli britští, američtí a australští vědci, jejich odborným poradcem byl šéf mezivládního sdružení OSN pro změny klimatu Rakendra Pačauri.
