Patolog Neil Theise, člen výzkumného týmu z lékařské fakulty univerzity v New Yorku, ve zmíněném časopise vysvětlil podstatu objevu: "V míše existuje buňka, která může být kmenovou buňkou pro většinu nebo všechny orgány těla.
Teoreticky může být jakýkoli lidský orgán opraven buňkami, které budou pro tento účel z té kmenové vytvořeny." Tým objevitelů, jehož šéfem je Saul Sharkis, identifikoval tyto buňky poprvé v míše samců myší.
Následně byly implantovány myším samičkám, jejichž mícha byla poškozena ozářením. O jedenáct měsíců později vědci na základě barevného odlišení zjistili, že samčí buňky se bez problémů staly součástí krve a míchy samiček.
Při dalším výzkumu našli Theise a Diana Krausová z lékařské fakulty univerzity v Yale mužské chromozomy nejen v míše a krvi samiček, ale také v plicních svalech, jícnu, žaludku, střevech, játrech a v kůži.
Podle Theiseho se podobný potenciál dosud předpokládal pouze u kmenových buněk získaných z embryí. Jinak řečeno - vědci si mysleli, že jediná možnost, jak získat buňku, která by dosud neměla určeno, jakou roli v organismu bude hrát, je použít buňky z embryí starých jen pár dnů. Nová studie ovšem poskytuje důkazy, že je obsahuje i dospělý organismus.
Samozřejmě, že celý výzkum je na pouhém začátku, a toto tvrzení musí být prokázáno nejen na myších, ale i primátech a člověku.
Kdyby to však byla pravda, někdy v budoucnosti by neměl být problém dát kmenovým buňkám příkaz, aby se začaly chovat například jako buňky jater a nahradily v nich odumřelou část nebo posílily zesláblou žaludeční stěnu.
