Podle jejich slov to nebude nic snadného: genetická výbava každého neandertálce (a tedy i každého z nás) se skládá ze tří miliard takzvaných bazických párů. To jsou "stavební kameny", ze kterých se skládá DNA. Ta je základem všech genů, lidských i nelidských.
Problém ale není jen v počtu párů. Nejmladší dochované pozůstatky neandertálců jsou staré více než 30 tisíc let. Z jejich DNA tak zbývají jenom zlomky, které bude obtížné sestavit do původní podoby, jak vysvětluje prohlášení Ústavu Maxe Plancka v Lipsku: "Když organismus zemře, jeho tkáně jsou zaplaveny bakteriemi a houbami. Většina DNA je zničena a to, co zbývá, je roztříštěno na malé úlomky a chemicky pozměněno."
Němečtí experti vedení Svante Pääbem ale dokázali vyvinout technologie, díky kterým lze rekonstruovat původní podobu i u částí DNA, jež byly poničeny bakteriemi a houbami.
A proč vědci vyvíjejí tak velké úsilí kvůli pralidem, kteří bývají často považováni za vzor barbarství? Je to prý jediná cesta, jak lépe pochopit nás samotné. Dříve se zdálo, že bude stačit rozluštění genomu šimpanze, našeho nejbližšího žijícího příbuzného.
Při této práci bylo zjištěno 35 milionů odchylek v genetické výbavě. Znamená to, že se liší jen jedno procento bazických párů. Pro vědce, kteří hledají vysvětlení pro převahu našich poznávacích schopností, je to však stále hodně. Rozluštění genomu neandertálce by mohlo počet odchylek omezit a ukázat cestu k těm důležitým.
