Útoky na dobytek Austrálii ročně přijdou na miliony dolarů, napsala agentura Reuters. Vědci se proto pustili do napodobení chemického složení moči australského divokého psa dingo.
Pes dingoAustralská psovitá šelma. Pravděpodobně vznikl ze psa domácího během posledních 10 tisíc let. Loví jednou denně za soumraku králíky, hlodavce, středně velké klokany a ptáky. Příležitostně nebo v době nouze se také živí ovocem, částmi rostlin a zdechlinami. Zdroj: Wikipedia.org |
"To je mé území, sem ne", oznamují podle vědců chemické látky v moči divokých psů. Vytváří tak přirozenou hranici, kterou další psi a jiná divoká zvířata respektují a nemohou ji překročit.
Vědci doufají, že tuto přírodní "závoru" bude možné použít na farmách, v zahradách na kraji měst a všude tam, kde by se lidé s divokými psy mohli střetnout.
Nashromáždili proto vzorky moči různě starých psů a fen dingo držených v zajetí. Na základě chemického rozboru zjišťují, jak jsou v moči jednotlivé chemické složky zastoupeny. Na zvířatech potom zpětně testují, jak na zjištěné hodnoty reagují.
Ovládnutí divokých zvířat pomocí jejich moči
"Doufám, že půjde o nefatální nástroj k tomu, jak psy dingo zvládat," říká Alan Robley z výzkumného institutu při australském ministerstvu životního prostředí. Určit základní chemické látky v moči divokých psů dingo a uplatnit tato zjištění z hlediska zvládání divokých psů se podle něj předtím nikdo nepokusil.
Podobný výzkum, jen s močí divoce žijících psů v Africe, se uskutečňuje v Botswaně.
Psi dingo jsou v některých částech Austrálie chráněni. Na mnoha místech se ale zkřížili s divokými psy, útočí na ovce a dobytek, a jsou proto zabíjeni. Útoky psů na dobytek v zemi ročně způsobí škody za 64 milionů australských dolarů, tedy více než 1,1 miliardy korun.
