Předseda Akademie věd Jiří Drahoš (vlevo) a místopředseda vlády Pavel...

Předseda Akademie věd Jiří Drahoš (vlevo) a místopředseda vlády Pavel Bělobrádek 16. prosince v Praze na zasedání Akademického sněmu Akademie věd ČR (16. 12. 2014). | foto: ČTK

Lepší stáří i rozvoj elektromobilů. Věda se více přiblíží potřebám lidí

  • 22
Špičkový výzkum ve veřejném zájmu. Tak zní nové moto Akademie věd. Podle jejího předsedy Jiřího Drahoše by věda měla více řešit problémy a výzvy současné společnosti. Dál se také mají bořit hranice mezi základním a aplikovaným výzkumem. Vědci se na tom shodli na úterním sněmu akademie.

Do sálu Národního domu na pražských Vinohradech se v úterý sjelo přes dvě stě vědců, kteří zde projednali novou strategii Akademie věd ČR.

Základní výzkum by se podle nich měl přiblížit reálným potřebám společnosti a průmyslu. Základní okruhy strategie AV 21 čili Akademie věd v 21. století se týkají témat, jako jsou zdraví, využití energie nebo životní prostředí. Pracovat by na nich měly nikoliv celé ústavy, ale konkrétní badatelské týmy. Pro dokument hlasovalo 173 akademiků.

Akademie věd

Akademie věd ČR sdružuje vědecké ústavy zabývající se převážně základním výzkumem. Vznikla v roce 1992. V současnosti představuje hlavní veřejnoprávní instituci zabývající se základním výzkumem v Česku. Je financována především ze státního rozpočtu, v současnosti v ní pracuje přibližně 6 400 zaměstnanců.

Zdroj: AV ČR

Podle Drahoše může AV ČR výrazně přispět k dlouhodobé prosperitě Česka a podpořit jeho konkurenceschopnost. „Jsem přesvědčen, že schopnost Akademie věd a jejích pracovišť realizovat novou strategii se stane významným faktorem rozvoje české společnosti a ekonomiky na počátku 21. století,“ řekl v úvodním projevu.

Drahoš ujistil, že akademie nebude rezignovat na podporu tradičních výzkumných oborů. Kvalitní základní i aplikovaný výzkum zůstanou základem, uvedl. Vyzdvihl důležitost témat, jako jsou energetická budoucnost České republiky, zdraví občanů nebo kvalita veřejných politik.

Schválená strategie má čtrnáct výzkumných programů. „Od počátku jsou otevřeny partnerům z vysokých škol, podnikatelské sféry a institucím státní a regionální správy stejně jako zahraničním výzkumným skupinám,“ řekl Drahoš.

Šéfporadce premiéra Bohuslava Sobotky Vladimír Špidla zdůraznil důležitost základního výzkumu, který nepřináší ekonomické výsledky ihned, ale z dlouhodobého hlediska se vyplácí. „Mezi objevem a jeho využitím mohou uběhnout desítky nebo i stovky let,“ podotkl bývalý předseda vlády.

Jak předpovědět zemětřesení a zkvalitnit stáří

Čím konkrétně se tedy budou vědci v příštích měsících a letech zabývat? Například geolog Jiří Stemberk se zaměří na rizikové přírodní jevy, jako je zemětřesení, a možnosti jejich předpovědí. Historik Luboš Velek zase na analýzu lidské paměti.

Peníze na vědu

Rozpočet akademie dlouhodobě stagnuje. V příštích třech letech má od státu dostat každý rok 4,52 miliardy korun. Proti letošku je to sice nárůst jen zhruba o dvě procenta, podle Petra Bobáka z AV ČR to přesto bude pro některé ústavy "nezanedbatelná injekce". Celkově akademie hospodaří s 11,5 miliardy korun (kromě peněz od státu si ostatní prostředky vydělá nebo vysoutěží).

Mezi schválenými programy je i výzkum systémů pro jadernou energetiku či výzkum přeměny a skladování energie. „Vyrovnávání kolísavé produkce elektrické energie z obnovitelných zdrojů vyžaduje dostatečné kapacity pro skladování energie. Převratný význam pro masový rozvoj elektromobilů může mít technologie Na-ion, která je zatím ve stadiu laboratorního výzkumu,“ vysvětluje koordinátor projektu Jiří Plešek z Ústavu termomechaniky.

„Kvalitní život ve zdraví a nemoci“ je název výzkumného programu, jehož cílem je výzkum zaměřený na preventivní opatření, vývoj vyšetřovacích metod a specializovaných pomůcek vedoucích k minimalizaci společenských a osobních ztrát a nákladů, ke kterým vedou vážné choroby.

„Dostupná kvalitní lékařská péče a včasná léčba výrazně prodlužuje průměrnou délku života, což na druhé straně otevírá nové výzvy při začleňování starších nebo handicapovaných jedinců do společnosti,“ vysvětluje lékař Jakub Otáhal.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Elektromobil

Video