Babák od Ústavního soudu chce, aby vydal předběžné opatření, jímž by zastavil schvalování zákona. "Následně by Ústavní soud měl rozhodnout tak, že zákon vrací Sněmovně k novému projednání," řekl Babák. Zákon by se měl podle Věcí veřejných vrátit do druhého čtení ve Sněmovně, tedy do fáze před vznášením pozměňovacích návrhů.
Němcová Babákovi odňala slovo, když ve Sněmovně předčítal církevní historii a odchýlil se podle ní od tématu. VV se totiž pokoušely schvalování restitucí obstruovat, ale většina ve Sněmovně nakonec poslance za ČSSD, KSČM a VV přehlasovala (více o jednání ve Sněmovně najdete zde).
O restitucích má Sněmovna hlasovat na schůzi, která začíná v úterý. Vládní koalice potřebuje sehnat 101 hlasů, aby přehlasovala veto Senátu. ODS, TOP 09 a nová strana LIDEM, která se odtrhla od Věcí veřejných, mají 100 poslanců. S vládou ale chce hlasovat i poslanec VV Milan Šťovíček, který ji podporuje. A to přesto, že mu za to hrozí vyloučení ze strany (více zde).
Prezident Václav Klaus už přitom naznačil, že když nedostane od lídrů vládních stran záruku, že církevní restituce neprolamují hranici 25. února 1948, nemohl by zákon podepsat. Od TOP 09 ani od strany LIDEM zatím takovou záruku zatím nedostal. Premiér a předseda ODS Petr Nečas ale v pondělí v podvečer Klausovi garanci, že vyrovnání s církvemi nenese riziko prolomení restituční hranice 25. února 1948 a vychází z už platných restitučních zákonů, poslal (více zde).
"Ještě bych pochopil, kdyby pan prezident chtěl dopis od každého poslance, který pro to bude hlasovat. Takhle to ale nemá logiku věcnou ani ústavní," řekl přitom dříve iDNES.cz ministr financí a první mistopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Prolomení restituční hranice 25. února se obává i opoziční ČSSD, která na to poukazovala v Senátu. Podle ní vládní návrh fakticky ruší i revizi prvorepublikové pozemkové reformy, která byla schválena v roce 1947.
"V roce 1947 byl přijat zákon o revizi první pozemkové reformy. Znovu se tedy měl vyvlastnit majetek. Znovu se měla za vyvlastnění vyplatit peněžitá náhrada. Přišel však 25. únor 1948, některé právní principy přestaly platit, tak tato pozemková reforma proběhla vlastně bez vyplacení náhrad," řekla v Senátu ministryně kultury Alena Hanáková z hnutí Starostové a nezávislí.
Při církevních restitucích, jak se na nich vláda dohodla se zástupci 17 církví a náboženských společností, jde o celkem 134 miliard korun. Zejména katolické církvi má být vydán majetek v hodnotě 75 miliard korun a kromě toho mají církve dostat finanční náhradu 59 miliard korun. Ta má být vyplácena postupně, za třicet let, přičemž v příštích 17 letech by zároveň klesala částka, kterou církve dostávají na platy duchovních. Nyní na to stát vydává zhruba 1,5 miliardy korun ročně.
