Redakce MF DNES a iDNES.cz vybraly pět soch, které stojí za zamyšlení, čtenáři poté mohli hlasovat pro dvě z nich. Celkem rozdali 684 hlasů, vítězná Vznášející se múza zaujala 216 hlasujících.
V těsném souboji o další medailové příčky pak uspěl prázdný podstavec z náměstí v Hulíně, na němž dřív stála socha Lenina. Třetí místo obsadilo dílo zvané Událost v jehlanu, které ve Zlíně znázorňuje někdejší ruch na náměstí Práce ve Zlíně.
Výsledky hlasování ve Zlínském kraji najdete zde |
Ve čtvrtek 22. března začne celostátní kolo, do kterého spolu se zlínskou múzou postoupila nejúspěšnější díla ze všech ostatních krajů.
Která bizarní díla se ucházela o přízeň hlasujících ve Zlínském kraji?
1. Múza, které se přezdívá plivanec
Vznášející se múza je originální a Letící plivanec zase ustálený název plastiky před Městským divadlem ve Zlíně.
Socha před Městským divadlem ve Zlíně.
Vytvořil ji Luboš Moravec a řadě lidí uniká proto, že by museli zvednout oči k obloze, aby ji viděli. Múzu totiž nese poměrně vysoký sloupek před hlavním vchodem.
Podle odborníků autor vycházel ze siluety lidské postavy, která jakoby proniká mraky. A dodávají, že její tvarová a obrysová bohatost se plně uplatňuje jen při přímém pohledu. Z boku není patrné prakticky nic.
K divadlu však patří od samého začátku, tedy od roku 1967.
2. Leninovy nohy
Miloš Axman, český sochař a politik Komunistické strany Československa, je autorem víc než metr vysoké Leninovy busty, která řadu let dominovala náměstí v Hulíně. Dnes z ní zbyl jen podstavec, rovněž sochařovo dílo.
Podstavec, který v Hulíně zbyl po bustě Lenina.
Lenin začal na Hulín dohlížet po roce 1986, tedy v době, kdy už ve městě byla celá čtvrť nesoucí jeho jméno. Tvořily ji nové paneláky za hřbitovem, které se stavěly pro zaměstnance ZPS.
Na náměstí původně stála socha T. G. Masaryka a to hned dvakrát. Poprvé musela pryč na příkaz německých okupantů, podruhé po vítězném únoru v roce 1948.
Lenin pak zmizel z podstavce 13. ledna 1993. Od té doby je sokl, zvaný místními Leninovy nohy, prázdný.
3 Socialistická socha svářečů
Socha svářečů na zlínském sídlišti Jižní Svahy.
Před nákupním centrem Přerovanka na zlínském sídlišti Jižní Svahy stojí socha svářečů. Proč autor ztvárnil právě tuto profesi jasné není, zjistit se nepodařilo ani jeho jméno.
Momentálně se ví pouze to, že socha vznikla v 80. letech minulého století, tedy během budování druhé etapy obřího sídliště.
Byla to doba, která sochařům přála. Plastiky, sochy a další prostorová díla se objevovala prakticky před každou větší stavbou, doplňovala v té době hustě rostoucí sídliště a dětem z nich skýtala větší možnosti než kovové průlezky.
4. Růže, nebo možná matka s dítětem
Kdo vytvořil sochu z otrokovické ulice Jožky Jabůrkové a co tím chtěl lidem říci? Těžko soudit. Radnici dílko nepatří, zapsané ho nemá ani památková péče.
Socha v Otrokovicích. Místní v ní vidí květinu nebo matku s dítětem.
Jisté je jen to, že dům, před nímž socha stojí, postavila jako svobodárnu pro své zaměstnance společnost Moravan.
Bylo to mezi léty 1982-1985. V té době bylo zvykem, že rozpočet na každou větší stavbu počítal i s uměleckým dílem. Buď přímo na budově, třeba v podobě keramických obkladů, nebo stojící poblíž.
Takto zřejmě vznikla i abstraktní socha, ve které místní vidí leccos od květiny až po matku s dítětem. Autor však zůstává neznámý.
5. Událost v jehlanu
Plastika od Jaroslava Hovadíka znázorňuje dění na kdysi nejrušnějším zlínském náměstí - náměstí Práce. Na ně totiž ústí brány Baťových závodů a ty každé odpoledne po práci vypustily do prostoru tisíce lidí.
Zlínská plastika Událost v jehlanu.
To trvalo i řadu let poté, co se z Baťových závodů stal národní podnik Svit.
Autor, zlínský rodák, plastiku věnoval městu v roce 1994. V nejbližších době ji čeká stěhování, kvůli rekonstrukci náměstí a jeho okolí. S největší pravděpodobností se přesune do Univerzitního parku a na své původní místo se už nevrátí. Ostatně davy lidí, kteří náměstím Práce procházely, zřejmě také ne.
Finalisty ze všech krajů najdete ZDE |
