Kromě vyhlášky o zápisech do prvních tříd, jejíž schválení zastupitele tlačilo zřejmě nejvíce, se totiž rozhodlo i o opravě tolik diskutované havarijní kuchyně na první základní škole, s níž se také počítalo pro útlum. Z městského rozpočtu na ni zastupitelstvo vyčlenilo částku 604 tisíce korun, která by stravování podle hygienických norem měla zabezpečit na dalších pět let.
Dvě varianty
Bouřlivá diskuze zastupitelů se točila především kolem dvou z původně pěti uvažovaných variant řešení.
Jedna počítala s útlumem jedné ze základních škol, přičemž mezi nejvíce diskutované patřily první a druhá základní škola a škola na zámku. Tomu se však bránili především přítomní učitelé a rodiče dětí z první základní školy, ktreří žádali zachování současného stavu. Zastupitelé prokázali smysl pro dramatično.
Potřebných čtrnáct hlasů nezískal ani návrh útlumu jedné ze škol, který neprošel o jeden hlas, ani varianta ponechání současného stavu, jíž chybělo celých pět hlasů. Jednoznačný verdikt přineslo až dohadovací řízení, po němž pro variantu zachování všech základních škol zvedlo ruku devatenáct zastupitelů. "Bylo to téměř jednohlasné, proti zachování stávajícího stavu byl jeden hlas," komentoval výsledek jednání ředitel první základní školy Karel Herold, který vítěznou variantu jako zastupitel sám dlouho prosazoval. "Nechci v žádném případě říci, že dětí neubývá. Ale nejsem dnes přesvědčen, že už nastala doba, abychom museli nějakou školu zavřít," dodal Herold.
Komentáře představitelů žďárské radnice byly vesměs stejné. "Bylo to velmi hektické, řešení školství je ožehavá záležitost. Oceňuji však ochotu všech k dohodě, k níž jsme dospěli po dohadovacím řízení. Nebylo místo pro vyhraněné postoje, každý musel trochu couvnout, ale o tom komunální politika je," podotkla místostarostka Dagmar Zvěřinová, podle níž nebyly zcela vyjasněny ekonomické aspekty varianty útlumu. "Ale třeba za rok už to bude jasné. Každopádně tím minimalistickým rozhodnutím o opravě kuchyně byl nastíněn trend, kterým by se první základní škola měla ubírat. Nicméně horizont stanoven nebyl," dodala Zvěřinová.
Kompromis nad jiné
Tajemník Jan Havlík je přesvědčen, že po dlouhých jednáních bylo dosaženo nejvyššího možného kompromisu. "Každopádně je to kompromis politický. Jestli bylo rozhodnutí dobré, ukáže budoucnost. Já jen doufám, že na tom problému se bude dále pracovat a že se pouze neodsune," podotkl tajemník.
Také vedoucí odboru školství Petr Krábek ocenil odvahu a schopnost zastupitelů přihlásit se k dohodnuté variantě. "Problém se spíše odložil na další zastupitelstvo, které už snad bude znát všechny potřebné informace, jež přijdou se schválením školského zákona. Dosud totiž stát neřekl, jak si třeba představuje řešení speciálního školství," řekl Krábek.
Starosta Jaromír Brychta naznačil, že kdyby se rozhodovalo pocitově a z hlediska lidského, které fandí práci pedagogů, nebylo by třeba rušit žádnou školu. "Máme však jen jednu hromádku peněz, z níž rozdělujeme všem, nejen školství. Je to tedy i o té ekonomice. Navíc křivka počtu dětí je do budoucích let neúprosná," dodal Brychta.
