Zpráva Amnesty International tvrdí: |
- elektrické šoky byly zaznamenány ve víc než 40 zemích, |
- bití na chodidla ve víc než 30 zemích, |
- falešné popravy či hrozby smrtí ve víc než 30 zemích. |
"Znásilňování a sexuální zneužívání vězňů je také běžná praxe," pokračuje dokument a upozorňuje na "další metody včetně topení pod vodou, zhasínání cigaret o tělo, vláčení uvázaných osob za automobily".
Ať jde o tibetského aktivistu či alžírského válečného veterána, o amerického Indiána či čečenského nacionalistu, podle Amnesty International si žádný jedinec nemůže být v nynějším světě jistý před násilím.
"Kdokoli, kdekoli se může stát obětí mučení - bez ohledu na věk, pohlaví, etnický původ či politické přesvědčení," varuje organizace. Dodává, že podle informací, které obdržela od roku 1997, se ve víc než 150 zemí dopustili "státní agenti" zneužití moci.
"Ve víc než 70 zemích je mučení či špatné zacházení ze strany státních orgánů široce rozšířené a ve víc než 80 zemích podle zpráv následkem tohoto zacházení zemřeli lidé," konstatuje dokument.
"Mučení živí diskriminaci. Pro mučitele je snadné vzbudit v někom, kdo se cítí méně než člověk, strach," uvádí zpráva a poukazuje na zjevné propojení mezi rasismem a mučením.
Rovněž imigranti jsou snadnou obětí. "V Rakousku, Německu, Švýcarsku a Británii zemřeli cizí státní příslušníci během deportací, zjevně následkem nepřiměřeného použití síly policií či následkem nebezpečných metod uplatňovaných při zadržování. Zahraniční dělníci v Saúdské Arábii obvinění z kriminálních činů jsou mnohem častěji vystaveni nebezpečí amputace nebo bičování než saúdští občané. A v Japonsku byli cizinci, kteří překročili platnost pobytových víz, biti a ponižováni."
Amnesty International proto usiluje o pokrok ve třech oblastech, kterými jsou ochrana před mučením, presumpce neviny a čelení diskriminaci. "Proto členové Amnesty International budou působit na státní představitele všech úrovní, aby vyhlásili Oblasti bez mučení," píše se ve zprávě bez dalších podrobností.