Mnoho se jich přitom stalo obětí sexuálního násilí a otěhotnělo. Rekrutování dětí do bojů přitom už deset let zakazuje mezinárodní právo. Děti prý přesto bojují ve více než 60 ozbrojených skupinách v 15 zemích světa.
Patří mezi ně Barma, Čad, Filipíny, Kolumbie, Kongo, Irák, Středoafrická republika, Súdán nebo Uganda. Pokračující najímání do bojů UNICEF připisuje tomu, že děti se nechají snadno zmanipulovat. Často to jsou sirotci, kteří žijí v chudobě a k jednotkám se přidají, protože doufají, že tak získají ochranu.
Po nasazení se často stávají drogově závislé, mají psychické problémy a potřebují lékařskou pomoc. Rodiny a místní komunity je často zavrhnou jako vrahy.
Velký problém podle OSN představuje snadná obsluha lehkých zbraní. "S německými puškami... nebo kalašnikovem se naučí zacházet už osmileté děti," upozornila podle agentury DPA organizace. Šéf německého zastoupení UNICEF Christian Schneider vyzval ke zvýšení tlaku na strany zapojené do konfliktů.
Podle dětského fondu by se mělo také zrychlit trestní stíhání v těchto záležitostech. Důležitým signálem by bylo, kdyby před Mezinárodním trestním soudem stanuli vojáci zodpovědní za najímání dětí. Dohoda OSN zakazující využívání dětských vojáků v bojových akcích vstoupila v platnost 12. února 2002. Dokument podepsalo 143 zemí včetně Česka.
Od roku 2001 se desetitisíce bývalých dětských vojáků zapojily do programu UNICEF, který je zaměřen na jejich začlenění do společnosti. Jako pokrok OSN uvádí propuštění asi 11 400 dětí a mladistvých z armádních jednotek a milic v roce 2010.
