Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Uchovává stát vaši DNA? Už zanedlouho se Češi budou moci úřadů zeptat

  • 19
Do Sněmovny míří návrh zákona o DNA. Jeho cílem je stanovit pravidla pro nakládání či uchovávání vzorku a také pravidla pro fungování databáze profilů DNA. Pod zákon se podepsalo celkem 59 poslanců z různých politických stran a měl by vyjasnit spory, které v současnosti často končí před soudem.

„V zákoně je zejména nutné upravit jasná pravidla pro okruh osob, jejichž profily DNA mohou být uloženy v databázi, pro jaké účely a jakým způsobem mohou být v databázi uchovávány, kdo má do databáze přístup a jaká jsou pravidla jejich likvidace,“ stojí v důvodové zprávě k zákonu (návrh a důvodovou zprávu najdete na stránkách Sněmovny zde).

V Česku dosud podobný zákon chybí. Odběrem biologických vzorků se částečně zabývá zákon o policii a trestní řád. Například fungování Národní databáze DNA, kterou spravuje Kriminalistický ústav v Praze, se však řídí pouze pokynem policejního prezidenta.

Pojmy

Vzorek DNA
Biologický materiál, který se odebírá nejčastěji stěrem ze sliznice úst. Lze z něj zjistit informace např. o pohlaví, příbuzenských vazbách a rasové či etnické příslušnosti.

Profil DNA
Popis vzorku v písemné či elektronické podobě. Může mít formu číselného kódu

Autoři zprávy tuto praxi kritizují. Tvrdí, že ministerstvo a policie pokyn odmítají zveřejňovat, a lidé se tak nedozví, jaká jsou jejich práva. Na to, že zákonná norma chybí, v minulosti poukázaly i soudy.

Zejména to bylo v souvislosti s případem Jiřího Pivody, kterému byl ve vězení odebrán přes jeho nesouhlas vzorek DNA a on se nyní soudí o vymazání z databáze.

Pražský městský soud v lednu 2013 rozhodl, že srovnávací vzorek i profil musí z databáze zmizet, a to do jednoho měsíce. Ministerstvo vnitra se ale odvolalo a případ putoval k vrchnímu soudu. Soudkyně však jednání v únoru odročila (více o únorovém líčení zde).

„Další jednání mělo být v říjnu, ale kvůli změně ve složení senátu snad bude až v lednu,“ řekl iDNES.cz Pivodův advokát Jan Vobořil. Právě on se z podnětu poslance TOP 09 Daniela Korteho na přípravě nového zákona podílel.

Pokud by byl zákon schválen, tak bude v budoucnu policie muset zlikvidovat například vzorky osob neznámé totožnosti, jakmile se je podaří ztotožnit. Podobně naloží i se vzorky DNA obviněných, pokud bude jejich případ pravomocně odsouzen. Výjimkou budou odsouzení s uloženým ochranným léčením nebo zabezpečovací detencí, kde se likvidace uskuteční po uplynutí 80 let ode dne vložení profilu do databáze.

Norma určuje i to, kdo má přístup do databáze nebo kdo provádí analýzu. Nařizuje policii uchovat i kontrolní vzorky z místa činu tak, by bylo možné v budoucnu přezkoumat provedenou analýzu.

Zároveň zákon umožňuje vznést komukoli jednou za šest měsíců dotaz, zda „je uchováván profil žadatele, vzorek žadatele nebo kontrolní vzorek žadatele a na základě jakého právního titulu se tak děje, případně kdy došlo k likvidaci vzorku, kontrolního vzorku nebo profilu.“

Návrh zákona byl ve Sněmovně předložen 27. října. Protože se jedná o poslanecký návrh, předseda Sněmovny ho následně pošle vládě, která má třicet dní na to, aby se k němu vyjádřila. Poté se návrh dostane na pořad některé ze schůzí Sněmovny.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video