Evropa musí vytvořit nový systém rozdělení pravomocí a novou strukturu vyvažujících mechanismů, jež zajistí, že nedostatečnost či slábnutí státu v určitých oblastech nebude znamenat i oslabení demokracie a práv občanů. Je totiž nutné mít jistotu, že složitý vývoj vztahů mezi unií a jejími státy nevyústí ve faktickou ztrátu politických práv každého z nás.
Německé návrhy narazí na velký odpor. Už proto, že se jeví jako příliš německé, jako příliš zrcadlící politickou strukturu a zkušenost dnešní SRN. Ale i kdyby ve své konkrétní podobě zcela ztroskotaly, jeden bod Schröderova "plánu pro Evropu" by neměl zapadnout: totiž myšlenka, že pravomoci jednotlivých evropských orgánů je třeba posílit a zároveň omezit i jasně vymezit.
Je třeba skončit se systémem, v němž není nikdy jasné, kdo nese odpovědnost za co a kde neviditelné výbory národních úředníků a expertů dělají rozhodnutí, která se pak vydávají za dílo "zlého" Bruselu. Unie potřebuje jasnost a rovnováhu ve vztazích všech svých institucí: států, regionů, unijních orgánů. A občané EU potřebují vědět, koho hnát k odpovědnosti za to či ono a jak.
S německými návrhy na novou roli evropských orgánů se však vrací na scénu strašák superstátu. Ani unie, ani my bychom se však neměli obávat strašáků. Spíše je nutné myslet na to, co nám v novém, složitém světě zajistí alespoň ta práva, která považujeme přirozeně za svá.
