„Se smutkem jsem přijal zprávu o těžkých útocích, které dnes, v den velikonoční, přinesly zármutek a bolest v několika kostelech a na dalších místech setkání na Srí Lance,“ řekl nejvyšší představitel římskokatolické církve.
„Chci vyjádřit svou láskyplnou blízkost křesťanské komunitě zasažené ve chvíli, kdy se sešla k modlitbám, a všem obětem tohoto krutého násilí,“ pronesl dále František. „Svěřuji Pánu ty, kteří tragicky zesnuli, a modlím se za zraněné a za všechny, kteří kvůli této dramatické události trpí,“ dodal.
Velikonoční nedělí neboli Božím hodem velikonočním vrcholí pašijový týden, a mše v tento den proto mají být co nejslavnější. Zejména v katolických kostelích se už v předcházející noc zapalují svíce a křtí dospělí. Mše začíná po západu slunce a v blízkosti kostela bývá oheň, který symbolizuje světlo Kristova vzkříšení. Z noční oslavy také pochází název Velikonoce neboli Velká noc.
V českých lidových zvycích je Boží hod velikonoční spojen s masitým obědem po dlouhém půstu, dívky pak měly malovat vajíčka na příští den a dospělí se navštěvovali a obcházeli pole. Důležitá byla i příprava velikonočních pokrmů jako například mazanců, které se v některých farnostech v tento den i světí.
Velikonoční neděle je posledním dnem takzvaného tridua, které začíná Velkým pátkem, připomínajícím ukřižování Ježíše Krista, a pokračuje Bílou sobotou, kdy vpodvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení. Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, protože obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.
Češi si velikonoční svátky prodlužují o pondělí, ke kterému už se ale neváže žádná křesťanská oslava. Nicméně po Velikonoční neděli nastává pro křesťany doba, kdy prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. Pondělek patří převážně lidovým zvykům, je spojen s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara.