Československá armáda v roce 1957

Československá armáda v roce 1957 | foto: Československý voják

Varšavská smlouva - záruka míru a bezpečí dobojovala před 20 lety

  • 588
Každý, kdo chodil do školy alespoň několik let před rokem 1989, si možná ještě dnes vybaví množství ideologického balastu a frází, které se musel naučit o Varšavské smlouvě. Asi nejrozšířenější byla ta, že sdružení šesti milionů vojáků totalitních států pod vedením velmoci snažící se o světovládu je jedinou zárukou míru. Dvacet let od jejího zániku uplynulo 1. července.

"Posláním Varšavské smlouvy je upevňovat a rozvíjet přátelství, spolupráci a poskytovat si vzájemnou pomoc při respektování samostatnosti a nezávislosti jednotlivých účastnických států," psala například v roce 1978 hlásná trouba komunismu - časopis Tvorba.

Varšavská smlouva

Byla podepsána v roce 1955 Albánií, Bulharskem, Československem, Maďarskem, Německou demokratickou republikou, Polskem, Rumunskem a Sovětským svazem ve Varšavě. Formálně byl důvodem vzniku vstup NSR do Severoatlantického paktu. Smlouva byla uzavřena na 20 let s automatickým prodloužením platnosti o dalších 10. V roce 1968 ji vypověděla Albánie. Po rozpadu Sovětského svazu a zániku NDR byla na konferenci hlav 6 zbývajících států v Moskvě 31. 3. 1991 k 1. červenci 1991 rozpuštěna.

Absolutně nejčastějšími slovy, která se v předrevoluční době s paktem spojovala, byly mír, přátelství a bratrství. "Charakter smlouvy je vysloveně obranný, naprosto nikoho neohrožuje," tvrdila Tvorba o paktu, jehož jediným ozbrojeným zásahem byla okupace Československa v roce 1968 a který se podle dochovaných plánů připravoval na útok na Západ.

Podobné skvosty obsahuje i kniha Bojové přátelství bratrských národů a armád, která byla často využívána při přípravě na maturitu nebo zkoušky na vysoké škole. 

Nepřemožitelnost i bdělost

"Zdrojem síly a nepřemožitelnosti států socialistického společenství je jednota, semknutost, revoluční bdělost. To vše jsou důležité skutečnosti a podmínky pro upevnění míru," píše v knize z roku 1977 Ivan Jakubovskij.

Podle něj se Varšavská smlouva liší od podobných imperialistických paktů především v tom, že její členové vyznávají stejné priority v zahraniční politice - boj za mír a kolektivní bezpečnost, obranu vymožeností socialismu a upevňování jednoty a semknutosti socialistických zemí. Právě tyto body přitom byly základem takzvané Brežněvovské doktríny, která dokazovala oprávněnost útoku vojsk Varšavské smlouvy v zájmu "ochrany" socialismu.

Sovětští vojáci při internacionální pomoci v roce 1968

Jakousi propagandistickou mantrou bylo vysvětlování, proč vlastně musel vojenský pak vzniknout. "Počátkem roku 1948 se Trumanova doktrína a Marschallův plán definitivně zformovaly jako nástroj přípravy antisovětského západního bloku v čele s USA," vysvětluje například Jakubovskij. 

Podle propagandy byla všechno vina imperialistů, kteří dovolili, aby se (západní) Německo zapojilo do vojenských struktur NATO. "Socialistické země u vědomí důsledků hitlerovské agrese čelily nebezpečnému vývoji..." popisuje pak dobový tisk důvody vzniku Varšavské smlouvy.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video