Neměli šanci, přesto před 75 lety Židé ve varšavském ghettu povstali

  5:48aktualizováno  5:48
Největším aktem ozbrojeného odporu Židů během holokaustu bylo povstání ve varšavském ghettu, které vypuklo 19. dubna 1943 v předvečer významného svátku pesach. Bezprostředním impulsem k povstání se stal začátek poslední etapy likvidace ghetta, v němž tehdy žilo přibližně 60 tisíc zubožených Židů.

Varšavské ghetto zřídila německá okupační správa 2. října 1940, když ve městě vytyčila oblast o velikosti 2,6 kilometru čtverečních, z které museli odejít všichni Poláci. Naopak sem postupně násilně sestěhovala asi 450 tisíc Židů, kteří nesměli prostor opouštět. V tom jim bránila i třímetrová zeď postavená okolo ghetta. Ačkoliv rozloha ghetta tvořila jen asi 4,5 procenta z celkové rozlohy města, bylo v něm přibližně 37 procent obyvatel Varšavy.

Němci navíc bránili dostatečnému zásobování a tak v ghettu docházelo k četným úmrtím v důsledku hladomoru a epidemií. „Měli jsme hrozný hlad, na ulicích ležela lidská těla, ženy vzlykaly... Těžko vybrat, které vzpomínky byly horší,“ vypráví dnes 89letá Aliza Vitis-Šomronová. 

Fotogalerie

Už v roce 1941 v ghettu zemřelo přes 43 tisíc lidí, o rok později smrti neuniklo téměř 40 tisíc obyvatel. Další tisíce Židů Němci od 22. července 1942 deportovali. Podle nařízení SS-Sturmbannführera Hermanna Höfleho muselo od tohoto dne židovská rada každý den připravit 6 tisíc lidí k transportu. 

Do konce roku 1942 Varšavu muselo opustit asi 300 tisíc obyvatel ghetta. Až když přeživší obyvatelé ghetta uvěřili tomu, že jejich příbuzní nekončí v pracovních táborech, nýbrž míří do vyhlazovacích táborů (především Treblinky), rozhodli se jednat. Odpor organizovaly odbojové organizace Żydowska Organizacja Bojowa (ŻOB) a Żydowski Związek Wojskowy (ZZW), které přepadávaly německé vojáky. 

Protiakce na sebe nenechala dlouho čekat. Večer 18. dubna 1943 německé vojsko a polská policie ghetto obklíčily, o den později, na židovský svátek pesach začala likvidace této části města. Židům se dařilo vzdorovat díky důmyslně propojeným domům a vybudovaným úkrytům, jenže s nedostatečnou výzbrojí neměli šanci.  

Ghetto se proměnilo v rozpálenou pec

Němci změnili taktiku a zaměřili se na vypalování domů plamenomety. „Celé ghetto bylo v plamenech, bylo to jako velká pec,“ vzpomínala pro list The Times of Israel Krystyna Budnická, které bylo v té době jedenáct let a jeden z jejích bratrů při povstání zemřel. Zbytek rodiny se před velkým žárem ukryl v kanálech městské kanalizace, ovšem Němci na tyto úkryty brzy přišli a házeli do nich plynové granáty. 

„Jediný, kdo znal cestu z kanalizace ven, byl můj o dva roky starší bratr. Ačkoliv mu bylo jen třináct, tyto události z něj předčasně udělaly muže a vyvedl nás ven, čímž mi zachránil život,“ říká Budnická. Vyčerpaní rodiče a sestra ovšem odmítli vylézt a rozhodli se v kanalizaci počkat na pomoc. Společně se už nikdy nesetkali.

Vitis-Šomronové se podařilo ghetto opustit jen dva dny před povstáním s matkou a sestrou, brzy je však dopadli a odeslali je do koncentračního tábora Bergen-Belsen. Všechny nakonec přežily a Vitis-Šomronová, která žije v Izraeli, o svých zážitcích napsala knihu. 

Oficiálně Němci povstání ve varšavském ghettu potlačili 16. května, když zničili Velkou synagogu. Adolf Hitler poté nařídil ghetto srovnat se zemí a přeživší obyvatelé putovali do koncentračního tábora Treblinka.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Chladnokrevně zastřelil čerpadlářku, aby mohl uloupit deset tisíc korun

Policie zveřejnila záznam z kamery v čerpací stanici na Mělnicku, na kterém...

Čerpadlářka Jana umyla dva stojany na pumpě Radius v Podhořanech na Mělnicku a vešla zpátky do benzinky za pult. Na...

Stát proti žumpám. Úřady budou rozdávat pokuty a přibude papírování

Válku kempů poznal na vlastní kůži i řidič fekálního vozu.

Od ledna začne platit novela vodního zákona, která má změnit ledabylé nakládání s odpadní vodou. Majitelé domů budou...

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Nemocnici obsadila policie. Taxikář oznámil, že tam vezl vrahy čerpadlářky

Heliport ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Zásahová jednotka, policisté v civilu i běžné hlídky ve čtvrtek dopoledne prohledávali Fakultní nemocnici v Hradci...

Druhá světová válka a holokaust neexistují. Norsko reformuje školství

Vězni z pobočného tábora Ebensee (byl součástí Mauthausenu) po osvobození...

Norská konzervativní vláda chce v plánované školní reformě vynechat z osnov velkou část sociálních věd a historie,...

Další z rubriky

ANALÝZA: Pakt, který otevírá dveře migraci, neodsouhlasilo nejen Česko

Na pláži u španělského města Tarifa přistál čluna s asi 30 migranty (27....

„Nezávazný“ světový pakt o migraci, který v pondělí v Maroku odsouhlasilo 164 států, je psán naivním bezstarostným...

Mezi vestami v Paříži zněl ruský křik. Kreml podněcování k nepokojům popírá

Příznivci hnutí žlutých vest po celé Francii znovu vyšli do ulic, při...

Mezi účastníky nepokojů ve Francii byla slyšet i ruština, uvedli někteří svědci včetně Čechů. Kreml ale popřel jako...

Macron je palácový politik, žluté vesty zklamal, řekl analytik v Rozstřelu

Politolog Jan Eichler v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. (11. prosince 2018)

Víkendovými demonstracemi pokračovala krize ve Francii. Intenzita protestů se stále zvyšuje, začíná se ukazovat celková...

Najdete na iDNES.cz