Měsíc a týden po 17. listopadu vpadla do Československa další revoluce. Po sametové ještě vánoční.
A přestože jsou oslavy Kristova narození především o tradicích, tahle revoluce před třiceti lety toho na nejoblíbenějších svátcích Čechů změnila opravdu hodně. Přinesla víc dárků, pestřejší štědrovečerní tabuli a dala Čechům i několik nových vánočních zvyků.
Češi chtějí za Vánoce utratit přes 12 tisíc, více než loni, tvrdí průzkum |
Před rokem 1989 naděloval Ježíšek hlavně hračky, lyže nebo podomácku upletené čepice a šály. Revoluční Ježíšek umožnil Čechům poprvé beztrestně nakupovat třeba narychlo přivezené desky či knihy z exilových vydavatelství. V další letech pak nadílku ovládl hlad po všem dovozovém, západním, donedávna nedostupném.
Pro srovnání: dnes je nejčastějším dárkem kosmetika, oblečení, elektronika a samozřejmě hračky. Novinkou je také druhá dovolená, kromě té letní ještě jedna zimní někde v exotických krajích.
Půlnoční a povánoční výprodej
Ani po revoluci nezmizel zpod stromečků oblíbený dárek, obálka s penězi. Často se ale místo ní objevují různé poukázky, za které je možné si koupit nejen dárky, ale i zážitky. Řada Čechů také vyčkává s nákupem dárků až po Vánocích, kdy jsou v obchodech povánoční výprodeje a slevy.
Doširoka se před třiceti lety otevřely brány kostelů. „Nálada listopadových dní se přenesla i do kostelů, kam přišel na Štědrý den neobvyklý počet lidí“, uvádějí v knize Sto let českých Vánoc Petr a Pavlína Kourovi. Poprvé půlnoční vysílal v přímém přenosu rozhlas a televize. Podle průzkumu STEM chodí na půlnoční dvě pětiny Čechů.
Skauti a betlémské světlo |
Poprvé přivezli rakouští skauti na pražské hlavní nádraží pozdrav ze Svaté země, betlémské světlo, dnes už běžně plápolající ve sváteční dny v českých domácnostech.
Od roku 1989 se změnily i barvy Vánoc, přibylo světel, ozdob. Před třiceti lety to byly více svátky revoluční, dokládala to i výzdoba ve výlohách obchodů, kterou byly stále ještě hlavně revoluční plakáty, třeba s heslem „Pod vánoční stromeček, Havla jako dáreček“.
Jak vypadá vánoční výzdoba jinde, mohli Češi poprvé porovnat s cizinou. Prosinec 1989 byl měsícem, kdy mohli poprvé svobodně cestovat a vyrazit třeba na slavné vánoční trhy do Vídně či Norimberka. Sice jim peněženky neumožňovaly nakoupit si zboží z nablýskaných výloh západních měst, ale mohli aspoň nasát atmosféru, která se v příštích letech začala objevovat i na českých náměstích.
Kapr ve vaně, pohádka v televizi
Změnila se i štědrovečerní tabule. Průzkumy ukazují, že stále méně rodin peče cukroví a ubývá i jeho druhů.
Stejně tak ubývá těch, kteří mají na štědrovečerní tabuli kapra. Alternativou se stal losos nebo jiná mořská ryba. A je čím dál méně domácností, kde se ve vaně v předvánočním čase prohání živý kapr. Dnes si ho lidé nechávají rovnou u kádě zabít a naporcovat nebo ho kupují chlazeného či mraženého. Veterináři dokonce prorokují, že do několika let zvyk prodeje živých ryb zmizí zcela.
Vánoce doma s rodinou oželí jen každý desátý Čech, ukázal průzkum |
Co se za třicet let nezměnilo, je to, že většina Čechů bude Vánoce trávit doma s rodinou. Podle průzkumu agentury STEM/MARK jich bude 89 procent. Jenom malé procento si je zpestří návštěvou restaurace, příbuzných, přátel nebo odjede na zahraniční dovolenou.
S tím souvisí další oblíbená tradice. K vánočním svátkům také neodmyslitelně patří pohádka. Ale i ta je podle Kourových až novodobou vánoční tradicí. Do roku 1989 se 24. prosince na obrazovkách střídaly rodinné filmy, pohádky nebo různé inscenace. Nepřetržitá tradice premiérových začala až v roce 1993 pohádkou Sedmero krkavců.
A poslední změnou je i to, že Štědrý den je svátkem. Už od roku 1990. Jak přiznává autor zákona Ivan Fišera, bylo to trochu náhodou. Zákon v revoluční atmosféře prošel a Češi díky tomu mají jako jedni z mála 24. prosince volno.
Připomeňte si Vánoce za socialismu (reportáž z prosince 2016):
