"Nevím, kdy jsem Vánoce naposledy slavil," snaží se vzpomenout si Safdar na prahu svého domku v Juhanábádu, malé a chudé křesťanské osadě asi 20 kilometrů od východopákistánského velkoměsta Láhaur.
"Vánoce jsou pro nás jen snem, který se asi nikdy neuskuteční," dodává pětačtyřicetiletý otec pěti dětí pracující v cihelně, který musel prodat jednu ledvinu, aby mohl zaplatit svatbu. Nabídli mu tehdy 150 tisíc rupií (asi 60 tisíc Kč), což je pro pákistánskou rodinu žijící v bídě velká suma.
"Neměli jsme jinou volbu", říká. "Přivezli mě do nemocnice v Láhauru, nevím, která to byla. Pak mi ale dali jen 70 tisíc rupií a když jsem žádal více, odpověděli mi, že mám raději mlčet, jestli chci zůstat v bezpečí."
Jeho děti letos k Vánocům dostanou obnošené oblečení, které jim dala muslimská rodina zaměstnávající Safdarovu manželku jako služku.
Křesťané jsou snadnou obětí
Obchodníci s lidskými orgány nalézají oběti hlavně mezi křesťanskou menšinou, která tvoří jen asi tři procenta obyvatel jinak muslimské země, je odsunuta na okraj společnosti a žije na chudých předměstích.
Další křesťan z Juhanábádu, dvaatřicetiletý prodavač balonků Fakir, ukazuje širokou jizvu protínající jeho bok, jež se stále bolestivě ozývá. Také on se rozhodl prodat ledvinu, aby nakrmil po otcově smrti rodinu. "Řekli mi, že si budu moci koupit nový dům a že moji bratři a sestry budou moci chodit do dobré školy," vypráví.
Po operaci se mu přihodilo totéž co Safdarovi. Místo slíbených 150 tisíc rupií dostal 40 tisíc (necelých 16 tisíc Kč). "Řekli, že budu v nebezpečí, když budu žádat víc," líčí. Mnoho podvedených dárců orgánů se nedokáže vymanit ze spirály dluhů. "Ani mě po operaci náležitě neošetřili. Často mě ještě trápí bolesti," stěžuje si Fakir a ukazuje zjizvený bok.
Na Vánoce tak nebudou žádné hračky, ani ozdobený stromeček, ani hojná tabule v jediné místnosti s chatrným nábytkem, kde závěs slouží místo okna. "Jako obvykle nemůžeme nic dělat, abychom je oslavili," podotýká Fakir zahalený do špinavé tuniky a posedávající na rozbitém lůžku. A všichni se k sobě budou navzájem tisknout, aby se zahřáli, protože venku teplota klesá k bodu mrazu.
Obchod s orgány vynáší miliony dolarů
Podle ředitele Ústavu urologie a transplantace v jižní provincii Sindh Adíba Hasana Rizvího se v zemi každoročně transplantuje téměř dva tisíce ledvin, z toho jen 500 legálně. Tento zakázaný obchod loni vynesl téměř 12 milionů dolarů (220 milionů Kč).
"Chudí prodávají své ledviny bohatým zákazníkům, z nichž velká část pochází ze Západu nebo z Perského zálivu," vysvětluje a o Pákistánu hovoří jako o "supermarketu s ledvinami".
To je případ Muhammada Iliase trpícího křivicí. Z rodiny je již čtvrtý, kdo musel ledvinu prodat, aby splatil půjčku.
Zůstaly mu na to hrůzné vzpomínky: "Viděl jsem velký kyblík plný nožů, kleští a dlát. Měl jsem strach a pomyslil jsem si, že uteču, ale všude kolem bylo zavřeno a obklopoval mě půltucet osob, které mě přišly rozřezat."
