Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vánoce i bez Ježíška

  0:01aktualizováno  0:01
Můj názor na náboženství se asi nikomu líbit nebude. Protože je to velmi osobní věc, je těžké a riskantní se k ní vyjadřovat. Nikdo není nadšený, když odhaluje nebo dokonce obhajuje svoje nejniternější touhy, přání a víru. A když je mu toto přesvědčení rozmlouváno, zakazováno, když je popíráno, hanobeno.

Studenti čtou a píšou noviny

Tento text vznikl jako studentská práce. iDNES.cz neovlivňuje obsah těchto článků a není­ jejich autorem.

Zažívala jsem vánoční svátky bez malého miminka v jesličkách a i přesto žiju. Ilustrační foto. | foto: Muzeum moderního umění v Olomouci

Nemusí jít nutně o Krista. Ateisté mohou věřit v lásku nebo spravedlnost. A my "pohané" věříme, že příští zápas vyhraje Slávie nebo že zítra vyjde slunce. Všechno z toho plní naprosto stejnou funkci. Žene nás to vpřed, dodává sílu, jistotu a motivaci.

Tohle moje pochopení situace mě stálo značné úsilí. Odmala jsem vyrůstala ve velmi ortodoxní rodině. Háček? Byli to ortodoxní – ateisté. Na tom by nebylo nic zvláštního, ale považte, my neslavili narození Páně.

Opravdu, my měli jen prosté Vánoce, a to doslova. Žádné betlémy, žádný půst. A hlavně – žádný Ježíšek.

Vážně, zažívala jsem vánoční svátky bez malého miminka v jesličkách a i přesto žiju. Pamatuju si však na všechny ty krásné Vánoce, kdy jsme si dávali dárky, protože jsem se měli rádi a těšili se na cukroví, klid a sněhuláky. A všechno bylo to v pohodě. Nic mi nechybělo. Dávali jsme si lásku a na to nemusí být člověk věřící.

Ale brzy přišel pokrok, já začala chodit do školy a bylo o legraci postaráno. Máma mě připravila na všechno, uměla jsem hrát kuličky, říkat básničky, otloukat píšťalky a dokonce jsem byla informována o tajemství menstruace a sexu, ale otázka náboženství? Neměla jsem ponětí, co to je.

Byla jsem doslova za "exota", neuměla jsem koledy a neznala Ježíška. Přesto jsem se rychle přizpůsobila. Co jiného mi zbývalo? Po škole jsem mámu pilně dovzdělávala ve zpěvu o narození Mesiáše a vysvětlovala, proč že se dělá to a nebo tohle. To samé se opakovalo o Velikonocích.

Nikdy jsem nezpochybňovala jakoukoli existenci vyšší síly. Ať si jí každý říká, jak sám uzná za vhodné. Nikdy jsem kvůli tomu nikoho neodsuzovala. Ale mě už nikdo nepředělá.

Narodila jsem se jako ateista, zemřu stejně tak. Mám svoje náboženství – zdravý selský rozum, svoji víru, svoje sféry – realitu, svoje sny a cíle – být šťastná a spokojená. Teď a tady na Zemi.

Poznala jsem, že náboženství dělá někdy mezi lidmi propastné rozdíly. Odlišuje jejich nazírání na svět. Jací jsme my, Češi? Můj názor je prostý. Nejsme omezení, jen žijeme realitou a dneškem. Staráme se o svůj život a štěstí a dává nám to pořádně zabrat, proto nezbývá čas na nadpřirozeno. To nám často slouží jen k pobavení, ale kdo nám to může vyčítat?

Člověk se dočká menšího zklamání, když nevěří v něco "vyššího", ale jen ve svou vlastní sílu. Vždyť si vemte, kolikrát jsme zůstali v dějinách opuštěni. Kolikrát nebyly vyslyšeny naše prosby do éteru a nestal se žádný zázrak. S něčím nahoře... nemělo by to snad vypadat líp?

Lidská trpělivost není věčná a Češi jsou nátura paličatá a pragmatická. Jsme, jací jsme. Přešli jsme pod tlakem okolností z kostelů do tvrdé reality.

A tak prosím vás, kteří jste svoji víru dokázali pozvednout na vyšší stupeň, nechte nás. Nás bůh opustil, žijeme i bez něj. Neberte nám to a my budeme respektovat, že jste – jiní, lepší, bláhoví? Podle názoru. Vždyť na světě existuje spousta rozdílů. Někdo má holt nad sebou boha a jiný slunce.

Katka Nocarová
ISŠ Na Karmeli, Mladá Boleslav

Autorka dostane knižní cenu.



ZPRÁVY: Pražské nemocnice aktivovaly traumaplán, po nehodě autobusu čekaly příliv zraněných



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po měsíci v KLDR byla jako Severokorejci. Myslela jen na jídlo a vodu

Koreanistku Ninu Špitálníkovou jsme oblékli do šatů Karen Millen, šperky ALO...

Stačily jen čtyři týdny v KLDR a studentka koreanistiky Nina Špitálníková se začala chovat jako všichni Severokorejci....

Dvanáctiletý chlapec se nebál říct pravdu. Zachránil tím kamarádovi život

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl (vpravo) zachránil život o rok mladšího kamaráda...

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl pomohl zachránit život svého o rok mladšího kamaráda Jiřího Kadlece, který si při pádu těžce...



Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...

VIDEO: Skladníci obklíčili ujíždějící zloděje vysokozdvižnými vozíky

Skladníci v akci. Zloděje obklíčili vozíky

Zaměstnanci ostravské prodejny stavebnin společnými silami zadrželi trojici zlodějů, která se pokusila vykrást...

Odešla ke zpovědi a zmizela. Z vraždy po 57 letech usvědčili kněze

Závěrečná řeč texaského státního návladního v kauze Irene Garzaové (8. prosince...

Vlk v kněžském rouše. Tak označil texaský prokurátor bývalého kněze Johna Feita, který byl tento čtvrtek usvědčen z 57...



Další z rubriky

STUDENTI: Spor o burku. Znak víry, či útlaku

(ilustrační snímek)

Před dvěma lety bylo ve Francii zakázáno nošení burek. Tehdejší prezident toto rozhodnutí odůvodnil tím, že tento kus...

STUDENTI: Návštěva v cizině mě obohatí a ukáže, že chci žít doma

Soumrak se blíží, obyvatelé Rávalpindí mlsně okukují pochoutky, které nabízejí

V dnešní době, kdy si každý dělá opravdu co chce a jak chce, jsou představy o přizpůsobování přinejmenším naivní. U...

STUDENTI: Obrana, nebo kulturní útok?

Potomci Mayů při katolické bohoslužbě v mexickém městě Xul (16. prosince 2012)

Kdysi dávno v exotických krajích Jižní Ameriky žily byly kulturně vyspělé civilizace – Aztékové, Mayové nebo Inkové....



Najdete na iDNES.cz