Padesátiletá žena, zkoušená rodinnou krizí, na druhý svátek vánoční vylezla do okna pronajatého bytu v Uherském Hradišti. Má tři děti a manžela.
Přesto místo společného svátečního obědu seděla sama. Muže před časem opustila a její dospělé dcery měly zřejmě jiné starosti. Chvíli se vykláněla z okna a z ptačí perspektivy šestého patra pozorovala okolí. Nakonec skočila.
"Dětem obětovala všechno, a ony si na ni ani nevzpomněly. Mohly ji přece pozvat aspoň na svátky domů," šeptaly si dvě známé, když tento týden přišly na její pohřeb.
Podle odborníků je to učebnicový případ. Rodinná situace se totiž stává ve vánočním časem tématem číslo jedna. O svátcích mají lidé více času než kdykoliv jindy během roku, a mohou tak přemýšlet o tom, co je tíží. "Na konci roku jsou zkrátka sebevraždy častější," říká pražský psychiatr František Matuška.
"Lidé totiž hodnotí uplynulé období a narůstá počet takzvaných bilančních sebevražd. Rezignují na své potíže a řeší krizovou situaci s konečnou platností," vysvětluje Matuška.
Uherskohradišťský případ není za uplynulé Vánoce zdaleka jediným: poslední den roku 2002 vyskočil ve stejném okrese z okna domova důchodců devětasedmdesátiletý muž, na Liberecku se o víkendu oběsil šestadvacetiletý muž, týden před Vánocemi ve stejném kraji skočil z železničního mostu další mladík.
Policie tragédie vždy komentovala obecnou větou "kvůli rodinným problémům". Ze statistických dat Ústavu zdravotnických informací vyplývá, že například v roce 2001 bylo nejvíce sebevražd kvůli zdravotním problémů a duševním onemocněním.
Dalším stabilně nejfrekventovanějším motivem však byly rodinné konflikty a problémy.
"Zejména u starších lidí platí, že se zabíjejí po určitém bilancování. Uvědomí si, že jejich životní perspektivy jsou mizivé. Navíc se k tomu připojí nějaká nemoc a bolest. Dobrovolný odchod ze světa pak chápou jako vysvobození z celého utrpení," podotýká psychiatr Matuška.
