Šimíček byl předsedou sedmičlenného soudního senátu, který rozhodl o zákazu krajně pravicové Dělnické strany (viz článek o rozhodnutí soudu).
"My jsme nezakázali používat název Dělnická strana ani její symboliku. Titíž lidé mohou po splnění zákonných podmínek znovu požádat o zaregistrování Dělnické strany pod tímto jménem," upozornil soudce.
Takový postup umožňují české zákony, na rozdíl například od německých, kde takto v 50. letech zabránili obnově fašistických a nacistických stran zakázaných po druhé světové válce. Dělnická strana je prvním politickým subjektem rozpuštěným v Česku po listopadu 1989.
Předseda "dělníků" Tomáš Vandas jistě udělá všechno pro to, aby stranu pod tímto jménem udržel ve hře o hlasy voličů. Vždyť ve volbách do Evropského parlamentu DS získala přes jedno procento a tím i nárok na státní dotaci 750 tisíc korun (čtěte o úspěchů radikálů ve volbách).
Šimíček vysvětlil, že symboliku nebo název strany nelze oddělit od dalších indicií, jen společně je lze vnímat jako protiprávní. Nejvyšší správní soud Dělnickou stranu zakázal po posouzení všech vládou předložených důkazů. Za nejpádnější považoval ovládnutí DS neonacisty. Toho by se "nová" Dělnická strana musela vyvarovat.
"To, že máte v logu ozubené kolo, nic neznamená. My jsme opravdu nerozhodovali o používání konkrétních slov, či symbolů, ale o protiústavnosti a narušování veřejného pořádku," upozornil soudce.
Přesun do existující strany je jistější
Vymazání DS z registru stran nějakou dobu potrvá. "To bude záviset na tom, jestli podají ústavní stížnost, a taky jak bude probíhat případná likvidace. Likvidátor hovořil řádově o půl roce," sdělil Karel Bačkovský, zástupce ředitele odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra.
Podle ústavního právníka Jana Kysely bude hrát důležitou roli případné načasování vzniku nové strany. "Kdyby ta strana vznikla teď, jako strana nástupnická, mohlo by se v rámci registračního řízení zkoumat, jestli se nejedná o nějaký přesun programu a členů," vysvětlil iDNES.cz Kysela.
Pokud by se "dělníci" přesunuli třeba do již založené Dělnické strany sociální spravedlnosti Vandasovy matky, bylo by rozpuštění složitější.
"Je třeba postupovat úplně stejně jako u Dělnické strany. To znamená, je třeba stranu pozorovat z pohledu jejích programových dokumentů, toho, jak se chová. Teprve kdyby splnila podmínky k tomu, aby se dalo uvažovat o pozastavení činnosti, dá se zasáhnout," popsal právník.
Na riziko vzniku nové, ale téměř totožné strany, pamatuje i ministr vnitra Martin Pecina. Podle něj to ale není důvod, aby stát rezignoval na boj s extremisty.
Soud našel inspiraci ve Španělsku
Není bez zajímavosti, že se Nejvyšší správní soud při rozhodování o rozpuštění Dělnické strany řídil i loňským výrokem Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), který v srpnu 2009 rozpustil španělskou stranu Batasuna, politické křídlo baskické teroristické organizace ETA.
ESLP tuto organizaci zrušil, protože se hlásila k separatistům, oslavovala na svých webových stránkách jejich činy a členy ETA. "Judikát štrasburského dvora byl důležitý pro kontinuální rozhodnutí. Jedná se sice o jiný druh extremismus, ale jistou podobnost najdeme," doplnil jiný člen senátu, soudce Jakub Camrda.
