Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Válka, nebo schůze?

  0:01aktualizováno  0:01
Tak nevím: chystáme se na významnou mezinárodní schůzi (vrcholní představitelé NATO a Euroatlantické rady partnerství), nebo na válku? Co si má totiž člověk myslet, když se o obsahu a smyslu dotyčné schůze nedozvídá prakticky nic, ale za to je denně bombardován zprávami o množství policistů, kteří přijedou, o různých vojenských pohotovostech, o cizích stíhačkách, které budou neustále nad námi létat, atd. atd.?

Jediné, co ho napadne, je, že se zřejmě mobilizuje, protože se asi blíží nějaká válka.

Samozřejmě: dnešní svět je bohužel už takový, že i pouhé pořádání schůze, zvlášť takto významné, vyžaduje mnoho různých bezpečnostních opatření. Chápu proto, oceňuji a plně podporuji tato opatření. Ale naprosto nechápu nekonečnou žvanivost, která provází četná vyjádření o těchto přípravách.

To se dotyční potřebují tak zviditelnit? Nenapadá je, že tím tyto přípravy spíš komplikují, než by je usnadňovali, například tím, že zvolna byť neúmyslně - zahánějí veřejnost na stranu odpůrců té schůze a jejích účastníků? Nebo snad někdo z nich skutečně v skrytu duše touží po nějaké konfrontaci a těší se na ni, a proto ji tak vytrvale ohlašuje?

Nikdy při summitech NATO nebyly demonstrace. Tentokrát určitě budou, protože si je zřejmě sami vydupeme ze země. Vždyť i ten poslední a nejméně informovaný anarchista či výtržník si této mediální masáže musí povšimnout a třeba se nakonec rozhodne i on někam jít a házet kameny, byť jen proto, aby se před kamarády nejevil jako srab.

Jedno z nejabsurdnějších doporučení, které jsem zaregistroval, byla rada, aby se ta schůze, když už musí být, konala někde za městem (snad v propasti Macocha?), aby neohrožovala nevinné pokojné občany. Dosud všechny řádné summity NATO byly v hlavních městech členských zemí.

Nechápu, jakým právem by mohl v případě svého napadení žádat své spojence o pomoc stát, který se bojí uvítat tyto své spojence ve svém hlavním městě! Nebo jiná věc: účastníci všech sjezdů či zasedání, podobně jako většina živočichů, mají sklon se občas najíst. V případě takovýchto schůzek, kdy běží o každou vteřinu, probíhají jednání samozřejmě i při společných pracovních obědech a večeřích (ostatně společné jídlo je z jakýchsi důvodů po tisíciletí chápáno jako znak přátelství mezi lidmi).

Tato informace přiměla ovšem jednoho břitkého novináře k sarkastické poznámce o "hodech", které tu budou mít ti mocní a kvůli nimž bude zase na dva dny omezena doprava (těch hladových?) ve městě. Uštěpačnosti tohoto druhu by byly samozřejmě jen k pousmání, kdyby velmi nebezpečně nemátly veřejnost v situaci, kdy jde opravdu o vážné věci.

Ale ke schůzi samé: konává se přibližně jednou za tři roky a vždy má rozsáhlou agendu. Teď se poprvé uskuteční v nové členské zemi aliance, to znamená za bývalou železnou oponou. Bude ve městě, kde byla kdysi zrušena Varšavská smlouva. Bude projednávat dosud největší rozšíření NATO v historii, rozšíření, které bude znamenat skutečný a definitivní pád posledních zbytků železné opony, jakož i posledních ještě odstranitelných zbytků paktu Ribbentropa s Molotovem.

Ta schůze bude přijímat zásadní rozhodnutí o tom, jak se bránit proti novým hrozbám, jako je terorismus či šíření zbraní hromadného ničení. Bude se asi nově zamýšlet nad vztahy uvnitř euroatlantického společenství i nad vztahy Západu k jiným částem světa. NATO, respektive organizace k němu přidružené, bude zkrátka v Praze nově mapovat svou identitu a své poslání v dnešním a budoucím světě.

Mrzí mne, že tato veledůležitá témata jsou v médiích většinou vytlačena bezpočtem celkem nudných a stále dokola se opakujících zpráv o cvičení policistů či leštění jejich pendreků (doplňovaných stále týmiž archivními záběry z doby, kdy v Praze zasedal MMF).

Myslím, že dnes už každý český občan ví, že se tu bude konat cosi, co bude spojeno s určitým bezpečnostním rizikem. Kéž by tedy všichni, kteří dokážou odolávat masové hysterii, dokázali připomínat sobě i jiným, že tu nejde jen o riziko, ale především o šanci. Šanci dohodnout se s jinými, jak nejlépe soudobým rizikům čelit.

Autor:


To nejlepší z volebního studia iDNES.tv





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.