Tuto neděli při rodinné party v mexickém hraničním městě Ciudad Juárez neznámí útočníci postříleli šest slavících. V Culiacánu našli bohatého obchodníka s tortillami v jeho terénním voze provrtaného 74 střelami. Ve stejném městě byl mafií popraven i jistý mladík a jeho uříznutá hlava skončila pro výstrahu na silničním patníku.
Taková je realita mexického života.
Obavy, které děsí Mexičany
Mexiko sužuje válka mafiánů. Drogové kartely ze státu, který je největším překladištěm kokainu na cestě do USA, vytrhly kontrolu nad kokainovým byznysem z rukou kolumbijských kriminálníků. S obrovskými zisky se však do Mexika dostala i válka gangů, kterou byla na západní polokouli proslulá právě Kolumbie.
Strany konfliktu jsou těžko definovatelné a často se spolu prolínají. Bojují proti sobě jak jednotlivé znepřátelené kartely, tak stát versus galerka. Jenže policisté jsou často ve službách narkobaronů. Při jejich průměrném platu 5 tisíc dolarů ročně se ani nelze divit, že vábení drogových peněz neodolají.
Proto pravicový prezident Felipe Calderón, který před dvěma lety ve volbách velmi těsně porazil radikálního socialistu Andrése Obradora, poslal do boje 40 tisíc vojáků.
Přesto lidé pochybují, že se mu v boji s mafiány daří. Je to těžké: podle odhadů časopisu Time činí zisky narkomafií 25 miliard dolarů ročně a Mexiko si na udržení vnitřního pořádku v zemi může dovolit dát pouze sedm miliard.
"Zjistil jsem, že moc kartelů překonala moc vlády," uvedl pro Time obchodník s rybami Víctor Rodríguez. Prezident má naopak nebývalé násilí za znak toho, jak se zločinecká síť, která kromě narkotik do USA pašuje i přistěhovalce, zbraně, prostitutky či vzácné rostliny, zoufale brání vládní ofenzivě.
Mrtví nejsou jen mezi mafiány, ale i mezi civilisty, kteří se náhodou nachomýtnou ke gangsterské přestřelce. Lidé se bojí například zajít do restaurací vařících podle receptů z pobřežního státu Sinaloa, protože právě v něm má kořeny nejmocnější kartel. A právě v takových stravovnách na ně čekají nepřátelé s nabitými flintami.
"Jestli přijdeš do baru a uvidíš tam pohlednou dívku, dvakrát si rozmyslíš, jestli ji oslovit. Co když je to dealerova přítelkyně. Pozveš ji na pivo a to může být tvůj konec," stěžoval si listu The New York Times José Carlos Vizcarra.
Stejně tak se lidé ptají, zda je bezpečné zastavit na požádání policejních hlídek. Co když jsou to namaskovaní lupiči? V Mexiku se také rozšiřuje móda "expresních únosů", kdy oběť dovlečou s pistolí na zádech k nejbližšímu bankomatu, kde se může pomocí kreditní karty vykoupit.
Útěk do USA kvůli bezpečí?
Podle rozsáhlého výzkumu BBC se 42 procent Mexičanů cítí méně bezpečně než před rokem a 37 procent tázaných uvedlo, že kvůli násilí spojenému s kartely uvažovali o útěku ze země. V srpnu na protest proti mafiánům, o kterých v rádiích paradoxně hrají populární songy, vyšly do ulic metropole desetitisíce lidí k tichému protestu se svíčkami v rukou.
Dění v Mexiku nemůže zůstat lhostejné Američanům. Pokud se jim kousek za humny dosud stabilní země změní v kokainový Afghánistán, může to mít pro ně nedozírné následky: ještě větší příliv přistěhovalců, ještě větší vliv mafií na území USA. Dále poškození hospodářství, které by způsobilo kolaps státu, jenž je třetím největším obchodním partnerem USA.
Američané proto do Mexika ládují peníze v rámci projektu Mérida, který má zlepšit především výzbroj mexických represivních sil. Jenže co jsou stovky tisíc dolarů vládní pomoci platné, když průměrný americký plátce daní kvůli kokainovému povyražení zaplatí mnohem více do kapes narkobaronů.
Vždyť právě Američané vyšňupají polovinu světové poptávky po tomto bílém prášku.