Nová socialistická garnitura v čele s osmačtyřicetiletým premiérem Edi Ramou totiž vyhlásila válku černým stavbám v zemi, jichž jsou po celé Albánii zřejmě statisíce. Jeho vláda, která se ujala moci po červnových volbách, zprovoznila v minulých dnech webové stránky "Stop ničení země", na nichž mohou Albánci pomocí chytrých telefonů a internetu hlásit vznik nových nelegálních staveb.
"Použijte svůj mobilní telefon proti ničení země," vyzval občany premiér Rama na Twitteru. "Nelegální výstavbu můžeme zastavit jen společně." Jak uvádí webový server Balkan Insight, nová vláda si dává za cíl zastavit legalizaci černých staveb především na nejlukrativnějších lokalitách na albánském pobřeží a v národních parcích.
Legalizace šla pomalu, černé stavby rychle
"Nebudeme legalizovat nic, co bylo nelegálně postaveno na pobřeží, a budeme žádat tresty pro ty, kteří zničili pobřeží, archeologická naleziště a národní parky," řekl poslanec vládních socialistů Arnat Lame.
Současně však levicová vláda slibuje, že budou urychleně legalizovány černé stavby, které vznikly před rokem 2006, kdy vstoupil v platnost zákon, který to sliboval. Jenže jeho naplňování šlo ve slabě fungující zemi velice pomalu, a místo aby se počet nelegálních staveb snižoval, naopak rostl.
Ramova vláda, která je tvořena novou generací politiků, kteří nemají přímé vazby na totalitní minulost ani na devadesátá léta, kdy se Albánie utápěla v ekonomické kriminalitě, chce dosáhnout rychlé nápravy stávajícího stavu a docílit nastolení nových, civilizovanějších pořádků.
340 tisíc černých staveb
Jedná se přitom o obrovské počty staveb. Když byl v roce 2006 přijat bývalou pravicovou vládou Saliho Berishi zákon o legalizaci, odhadovalo se, že v zemi je asi 220 tisíc černých staveb.
Podle odhadu Světové banky bylo od té doby postaveno na osmdesát tisíc nových bytů načerno, některé odhady mluví až o 120 tisících, což jsou při 3,5 milionech obyvatel Albánie obrovská čísla.
Nejvíce nelegálních bytů vyrostlo v metropoli Tiraně, a jak tvrdí současná socialistická vláda, mnohdy se tak stalo s tichým souhlasem magistrátu v čele s pravicovým primátorem Lulzimem Bashou. Ten ale tato tvrzení považuje za součást politického boje.
O rozsahu nelegální výstavby v metropoli svědčí to, že podle oficiálních údajů má Tirana asi 400 tisíc obyvatel, ale podle odhadů v ní bydlí o tři sta tisíc lidí víc.
