Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Václavák protnou pásy z dob Karla IV. Stánky s buřty nechci, říká architekt

  11:15aktualizováno  11:15
Dvanáct let ladil architekt Jakub Cigler se svým týmem projekt obnovy spodní části Václavského náměstí. Požadavky se měnily a trvala i jednání s památkáři. Příští rok by se mělo začít opravovat. V rozhovoru pro iDNES.cz přibližuje, jak vybírali „optimistickou“ zeleň a proč podle něj stánky s buřty nemají na nejdůležitějším českém náměstí co dělat.

Architekt Jakub Cigler, jehož studio stojí za projektem obnovy Václavského náměstí (20. září 2017). | foto:  Dan Materna, MAFRA

Před nedávnem nabylo právní moci územní rozhodnutí pro obnovu spodní části náměstí. Proč se neopraví rovnou celé?
Souvisí to s městským okruhem. Setrvačností bohužel trvá výmluva, že magistrálu a s ní související horní náměstí lze začít řešit, až bude okruh. Já si to nemyslím. Některým se do toho nechce, jsme však přesvědčeni, že to jde řešit nezávisle a dopady by byly příznivé – magistrála by se zalidnila.

Je tedy jasné, že spodní část náměstí dostane „facelift“ dřív než horní. Vrátí se tam podle vás Pražané? Teď se náměstí většina z nich vyhýbá.
Změna veřejného prostoru do jisté míry podnítí i změnu života v něm. Třeba po otevření Quadria se kdysi téměř strašidelné okolí stanice metra Národní třída proměnilo v prostor plný zajímavých kaváren a hospod i v okolních domech, místo celkově ožilo.

Fotogalerie

Tohle je velký krok k tomu, aby se to i na Václavském náměstí mohlo zlepšit. Prostor v ose umožní aktivity typu výstav či trhů, které se mohou během roku měnit. Ale architekt není jediným činitelem, záleží na úrovni a kulturnosti naší společnosti, jak tohle využijeme.

Proč se teď Pražanům na náměstí nechce?
V úplném centru se vytvořilo trochu vakuum, které je tak naplněné turisty, že se s ním Pražan už nedokáže identifikovat. Střed města se roztáhl, čtvrtě jako Karlín, Smíchov, Žižkov, Vršovice, Holešovice či Letná za mého mládí nebyly zajímavé, kdežto nyní jsou intenzivně využívané.

Není škoda, že se na náměstí nevrátí tramvaje? Možná by se tu díky nim někteří Pražané zastavili, spíše než když jedou metrem.
Je to škoda, určitě bych chtěl, aby se tam vrátily. Jejich nynější nezapojení respektuji jako ústupek, nikoli však definitivní. S tramvají se do budoucna počítá, asi se to nepodaří během příštích deseti dvaceti let, ale do budoucna jejich vrácení je možné.

Aktuální návrh dolní části náměstí tedy počítá s jejich doplněním v budoucnu?
Ano, navrhovaný volný prostor by do sebe tramvaj mohl absorbovat. Trať by se však musela vrátit i do ulice Na Příkopě, za mých mladých let to bezvadně fungovalo. Předpokládá se, že tramvaj bude jezdit v horní části, zatím je to však v mlhách, projekt ještě není. Čím blíž k muzeu, tím je náměstí mrtvější. Pokud by se z Vinohradské třídy navázala trasa na horní část Václavského náměstí, byl by to velký počin.

Jak složité je vybrat zeleň na takto důležité místo?
Netušil jsem, jaký velký to bude problém. Řešilo to několik zahradních architektů.

Proč padla volba zrovna na platany?
Je pod nimi velmi příjemné optimistické světlo – uvědomil jsem si to při procházení platanovou alejí na Ořechovce, kde bydlí otec. Platany se používají na náměstích i jiných veřejných prostorech různých evropských metropolí stejného podnebí – v Paříži či Berlíně, předpokládám tedy, že jsou ve městech vyzkoušené. Pod stromy s tmavším listem je docela tma, jsou vhodnější v jižní Evropě, kde je přebytek slunce.

Oprava se opozdila o desítky let

Po revoluci se skupina lidí včetně Václava Havla, Milana Uhdeho či primátora Jana Kasla shodla, že Václavské náměstí je jako dějiště revoluce symbolickým místem, jehož změnou a odstraněním úprav z normalizačního socialismu je možné dát světu signál, že se mění i směřování země.

V souvislosti s tím byla založena Václavská metropolitní nadace, jejíž součástí byla zvučná jména ze zahraničí, avšak nedělo se nic. Až v roce 2005 Praha 1 uspořádala architektonickou soutěž, kterou vyhrálo studio Jakuba Ciglera. Pravomocné rozhodnutí pro obnovu spodní části náměstí se podařilo získat po dvanácti letech.

Z jakého důvodu jste se rozhodli alej zdvojit?
Inspirovali jsme se i historickou podobou náměstí – jednou už se tam objevila. Dvě aleje po stranách náměstí jsou navrženy, aby vytvářely jakousi střechu veřejného prostoru, pod níž se bude příjemně chodit i sedět. Platany nahradí také všechny dosavadní lípy, jak budou postupně odumírat. Ve městech bývají nemocné, vylučují jakési lepidýlko.

Jak jste se vypořádali s hlasy, že lípa jako národní strom na takto významné místo patří?
Nemělo by to být hlavní hledisko, náměstí musí především dobře fungovat. Na Národní třídě zpod lip lavičky odstranili, protože na nich kromě bezdomovců nikdo neseděl. Ponořili jsme se i do historie a že jde o český národní strom, není tak úplně pravda. Je to choulostivé, nechci do toho zabředávat.

Na rozšířených chodnících přibudou úplně nová stromořadí. I přesto se lidé pozastavují nad tím, že zeleně bude málo.
Zelený středový pás náměstí zmrtvuje a je jedním z důvodů, proč nefunguje. Je nutné, aby zmizel. Původně tam byl dán údajně proto, aby usměrňoval lidi jen na korzo kolem výloh. Komplikuje příčné propojení stran, přitom správná ulice a veřejný prostor vypadá tak, že mezi aktivními stranami funguje i příčný směr, ne že si náměstí obejdete jen dokola.

Na co je nutné brát zřetel při navrhování místa, kde se občas konají demonstrace či jiná velká srocení lidí?
Všechny prvky jsme se snažili minimalizovat. Je tam několik vodních pítek. Mrzí mě samostatné umístění výtahu pro invalidy, které by bylo ideální v domě, ale metro je majiteli domů bohužel vytlačováno.

Použili jste třeba i nějaký hravý prvek?
Úplnou novinkou budou takzvané provazce – pásy dlažby s římskými číslicemi. Geodeti Karla IV. vyměřovali Nové Město s pomocí provazců a na náměstí se v katastrální mapě tohle vytyčení doteď objevuje. V dlažbě se v návaznosti na tohle objeví číslované pásy – lidé si nově budou moci dávat sraz nejen pod ocasem ale také třeba u dvojky, trojky a tak dál.

Klobásové stánky na Václaváku zůstávají i bez smlouvy, město nemá páky

A co tradiční stánky s klobásami, chtěl byste je tam?
Podle mě by tam být neměly, v domech po obvodu je dost prostoru. Restauratéři či provozovatelé občerstvení mohou případně expandovat do širokého chodníku, pronajmout si prostor pro stolky a židle, které se ráno rozestaví a večer sklidí, trvalé zahrádky tam podle mého názoru nepatří. Architekt tohle všechno sice může ovlivnit svým názorem, ale nemůže rozhodovat.

Proč vám stánky na náměstí vadí?
Dnešní stánky svými rozměry evokují takřka chaty či rodinné domy a narušují provoz. Zúčastnili jsme se i soutěže na stánky, které však památková rada následně odmítla. Řešila se také varianta, že by byly skleněné, což naštěstí nakonec neprošlo (více zde). Zástupci města si tehdy umanuli, že Václavské náměstí bude mít specifický styl, ale mělo by se to řešit naopak celoměstsky.

A budou tam tedy nakonec, nebo ne?
V naší dokumentaci nejsou, pouze řešíme možné připojení na specifických místech, ale zatím se o nich neuvažuje.

Bral jste při navrhování náměstí kromě začlenění diskutovaných ramp do podzemních garáží i jinak ohled na komplex Savarin, který vznikne v sousedství a jehož řešení také připravovalo vaše studio?
Ne, rekonstrukce Savarinu je propojena s náměstím jedině rampami. Město prověřovalo variantu parkingu pod horní částí náměstí, ale jsou tam kolektory, stanice metra, podchody, pro vytvoření garáží je tam tak málo místa, že nabídka či možnost spoluvytvořit je v Savarinu byla jediná smysluplná.

U Václaváku vznikne komplex Savarin za 10 miliard korun

Historické objekty se dočkají obnovy, a to včetně barokního Piccolominiho...
Zamýšlená budoucí podoba vnitrobloku u Václavského náměstí. Projekt Savarin...

Tento projekt vtáhne do vnitrobloku část přetíženosti Václavského náměstí, svým způsobem se náměstí kvalitativně rozšíří, dostane další přidanou hodnotu, jakou je nyní třeba Františkánská zahrada. Věřím, že na to navážou další projekty, díky nimž místo ožije a přitáhne lidi, kteří tam dřív nechodili.

Památkáři kritizované nájezdové rampy jsou tedy nutné zlo?
Neberu to jako vyřešenou, ale jako dočasnou věc. Je těžké prosazovat něco, o čem si myslíte, že by vůbec nemělo být, rampy nejsou hezké, ale je to nejmenší nutné zlo, jinak náměstí musí zůstat tak, jak je teď. Pokud se lépe vyřeší veřejná doprava ve městě, do budoucna se mohou zrušit.

Z hlediska koncepčního celoměstského pohledu bych si představoval, že by v Praze mělo být postupně zavedeno omezení automobilové dopravy, jako se to děje nebo chystá v jiných metropolích, například Paříži či Londýně. Zatím k tomu ale z řady důvodů nedochází.

K čemu by pak byly podzemní garáže?
Podobný prostor se vždy nějak využije.

V jaké fázi je povolování Savarinu?
Je požádáno o územní rozhodnutí, pokud to půjde podle optimistického a možná i reálného scénáře, příští rok bychom mohli mít stavební povolení a mohli bychom začít něco dělat. Mohlo by se postupovat současně a v koordinaci s opravou náměstí.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

V Troji se zřítila lávka přes Vltavu, zranili se čtyři lidé

Pěší lávka u Trojského zámku v Praze se zřítila do Vltavy (2. prosince 2017).

Pěší lávka u Trojského zámku v Praze se zřítila do Vltavy. Čtyři lidé byli zraněni. Na místě zasahují záchranáři a...

Dvanáctiletý chlapec se nebál říct pravdu. Zachránil tím kamarádovi život

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl (vpravo) zachránil život o rok mladšího kamaráda...

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl pomohl zachránit život svého o rok mladšího kamaráda Jiřího Kadlece, který si při pádu těžce...



USA nad Koreu poslaly raptory. Evakuujte Američany, zní z Washingtonu

Jižní Korea a USA zahájily masivní společné letecké cvičení.  Na snímku stroj...

Jižní Korea a USA zahájily masivní společné letecké cvičení. Manévry odsoudila jako provokaci Severní Korea, která...

Severokorejské lodě duchů připlouvají k Japonsku, jsou symbolem bídy KLDR

Jeden ze člunů, které v uplynulých týdnech připluly k pobřeží Japonska.

Kritický nedostatek potravin a zahraniční měny přispívá k tomu, že je na pobřeží Japonska vyplavováno stále více silně...

Za zřícení Trojské lávky může správce, postupoval špatně, říká soudní znalkyně

Pěší lávka u Trojského zámku v Praze se zřítila do Vltavy (2. prosince 2017).

Správce Trojské lávky mohl podle soudní znalkyně v oboru stavebnictví Miloslavy Pošvářové předejít neštěstí, kdyby...



Další z rubriky

Obliba konopí roste mezi seniory, počet mladých uživatelů se stabilizoval

(Ilustrační snímek)

Během posledních pěti let v Česku výrazně přibylo rizikových uživatelů konopí. Statistická čísla ale tentokrát neženou...

Část kněží by změnu Otčenáše uvítala. Modlitba musí být srozumitelná, míní

ilustrační foto

Někteří čeští kněží, které oslovil portál iDNES.cz, souhlasí s návrhem papeže Františka, aby se v modlitbě Otčenáš...

Těžce dosažitelné dědictví. Virtuální majetek si Češi berou do hrobu

Ilustrační snímek

V Česku ročně zemře zhruba sto tisíc lidí. Těch, kteří měli nezanedbatelný majetek na internetu, bude přibývat. Jenže...



Najdete na iDNES.cz