Vláda má těsně před hlasováním o důvěře a KSČM ve Sněmovně zřejmě umožní kabinetu získat důvěru. Je to návrat komunistů k moci a je to problém?
Nejsem si úplně jist, že se jedná o návrat komunistů k moci. To je teze číslo jedna. Jestli komunisté umožní, aby vláda dostala důvěru, tak to ještě neznamená, že jsou komunisté u moci, a já bych velmi varoval některé krátkozrace uvažující politiky, aby na tom vybudovali svou opozici vůči této Babišově vládě. Ta vláda by měla být hodnocena a kritizována na základě toho, jak je sestavována, jaký má v sobě chaos, co je eventuálně v jejím programu, jak se bude chovat, a myslím, že by bylo strašně špatné, kdyby se místo toho operovalo laciným heslem: Komunisté jsou u moci. Uvažujme seriózněji.
Komunisté ve vládě nejsou, nicméně vyjednávání o vládě se zúčastnili. Toho se však zúčastnil i prezident Zeman, který mluvil do skladby vlády. Takže se nabízí otázka, kdo reálně tvoří vládní koalici?
Nevím, nakolik mluvil prezident do skladby vlády. Zaprvé to s ním nekonzultuji, tak to opravdu nevím. Zadruhé mám subjektivní pocit, že prezident půlku jmen v té vládě vůbec nikdy neslyšel a nezná, jako je nezná většina lidí. Nemyslím si, že sestavoval vládu. Tam byl jeden klíčový bod, což byla otázka ministra zahraničí, který bude za Českou republiku vyjednávat klíčovou věc pro budoucnost republiky i celé Evropy, a to, jak naložit s migrační krizí. A tam potenciální kandidát ČSSD nepřesvědčil nikoho o tom, že to myslí vážně, stejně jako většina občanů této země, že sem žádné migranty pouštět nechce.
Z vašeho pohledu se prezident zachoval správně, když zablokoval jmenování promigračního kandidáta na ministra zahraničí?
Vy to asi víte přesněji, když používáte slovo zablokoval. Já neznám ty nuance. Vím, že vystupoval velmi razantně a radikálně proti tomuto navrženému ministrovi. Jestli měl skutečné právo veta, aby to zablokoval, to nevím. Spíše si myslím, že tak banálně to nebylo. Byl to spíš pokus přesvědčovat jak pana Babiše, tak pana Hamáčka, aby tohoto člověka do té vlády koneckonců nebrali. To je můj výklad situace.
Každopádně prezident dosáhl svého. Andrej Babiš byl v té věci spíše neutrální, Jan Hamáček trval na tomto kandidátovi, proti byli komunisté a Miloš Zeman. Ale ten kandidát nakonec ve vládě není.
Teď nevím, jak komunisté, to nechci komentovat. Ale nejsem si zcela jist, že prezident Zeman dosáhl svého. To je nadsázka. Předpokládám, že kdyby on sestavoval vládu, vybíral by podle úplně jiných kritérií. To, že není obsazen post ministra zahraničí, je spíš výrazem toho, že prezident nedosáhl svého.
Protože tu máme něco nevídaného v historii, když jeden člověk sedí na dvou židlích, a to židlích tak angažovaných, jako je ministr zahraničí a ministr vnitra, neboli ministr pro vnější vztahy a ministr pro vnitřní vztahy, aby to měla ve svém portfoliu jediná osoba, to je nevídaná kumulace moci. Nedovedu si představit, že by někdy od listopadu 1989 mohlo něco takového vzniknout. Nemyslím si, že to prezident Zeman může považovat za bezvadný výsledek, a proto mám skoro pocit, že svého nedosáhl.
