Madeleine Albrightová je mezi těmito kandidáty výjimkou: nemá totiž české občanství. "Musela by se vzdát amerického občanství a získat české, ale jinou překážku nevidím," řekl reportérovi MF DNES profesor historie střední a východní Evropy na Kolumbijské univerzitě v New Yorku Brad Abrams.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí James Rubin včera prohlásil, že ministryně je nyní zaneprázdněna snahou o mírové řešení situace na blízkém východě, a uvedl: "Jsem přesvědčen, že se k ní ta myšlenka nedostala."
Albrightové chybí k cestě na Hrad občanství, Buzkové věk, Pithart není oblíben
Zatímco první československý prezident T. G. Masaryk během celých sedmnácti let na Hradě hovořil jen o dvou případných nástupcích, Václav Havel jich za poloviční dobu stihl vyjmenovat již řadu.
Naposledy, v úterý, prohlásil, že výborným prezidentem by mohl být třeba Petr Pithart, Petra Buzková či Madeleine Albrightová. Letos na jaře zase označil za možného kandidáta kněze Tomáše Halíka a dodal, že zná dalších nejméně sedm vhodných lidí.
Havlův velký vzor - Masaryk - byl naproti tomu ve výběru svých nástupců střídmější. "Za nástupce označoval výhradně Edvarda Beneše a eventuálně předsedu agrárníků Antonína Švehlu," připomíná historik Martin Nechvátal.
Z posledních tří jmen, která Havel zmínil, zaráží nominace americké mini-stryně zahraničí Albrightové. Ta se sice narodila před jedenašedesáti lety v Praze pod jménem Marie Korbelová, její cesta do prezidentské kanceláře se však zdá nejméně reálná. Překážkou by bylo, že nemá české občanství, ale i skutečnost, že má nyní přístup k přísně tajným americkým dokumentům.
"Albrightová by se musela vzdát amerického občanství a získat české. Například současný estonský premiér žil dlouhá léta ve Spojených státech a měl americké občanství," uvedl profesor historie střední a východní Evropy na Kolumbijské univerzitě Brad Abrams. Podobně i letos zvolený litevský prezident Valdas Adamkus žil v emigraci v USA. Ani jeden z nich však nezastával takový post jako Albrightová. "Pro lidi s vysokým stupněm bezpečnostního prověření existují předpisy a podmínky, za nichž mohou vycestovat z USA či usadit se jinde. Detaily těchto procedur jsou tajné," komentovali situaci američtí odborníci, kteří chtěli zůstat v anonymitě. Dodali jen, že Albrightová absolvovala jeden z nejvyšších stupňů bezpečnostní prověrky.
Sama ministryně se k případné nominaci nevyjádřila a její administrativa odmítla celou záležitost komentovat.
Ani druhá žena na Havlově seznamu zřejmě v nejbližších pěti letech na Hradě neusedne. Věk místopředsedkyně sněmovny Petry Buzkové totiž neumožňuje, aby se stala prezidentkou dříve než v roce 2005, kdy jí bude čtyřicet let.
Domácím politikům se nelíbí, že si hlava státu vybírá své nástupce. "Do konce jeho volebního období chybí ještě několik let, je zbytečné se o takových věcech bavit nyní," zaznívá napříč politickým spektrem.
Zatímco jména obou žen, které by Havel rád viděl na Hradě, většinou pobavila, jméno šéfa Senátu Petra Pitharta vyvolalo hlavně u politiků ODS negativní reakce. "Pithart není osoba, která by dokázala v určitých situacích operativně zvládnout situaci. Když byl českým premiérem, nejvíce mně vadila jeho nerozhodnost," řekl poslanec ODS Petr Koháček. Podobně se vyjádřili i místopředsedkyně Senátu Libuše Benešová a poslanec Jiří Payne. I předseda lidovců Josef Lux, jehož stranu Pithart v Senátu zastupuje, je opatrný: "Je dobré, že pan prezident sáhl do šuplíku lidí s morálním kreditem. Výčet zdaleka nemusí být konečný."
Pithart zatím odmítá uvažovat o jiné časové perspektivě než o roku 2003, kdy Havlovi skončí mandát. "Lhal bych ale, kdybych řekl, že si toho nepovažuji," přiznal.
