Parlamentní shromáždění Rady Evropy uděluje Cenu Václava Havla za lidská práva společně s pražskou Knihovnou Václava Havla a s Nadací Charty 77 od roku 2013. Letos se do užšího výběru dostali kromě Titijeva také kubánská disidentka Rosa María Payáová a bahrajnský opoziční lídr Nabíl Radžáb, který je od roku 2016 ve vězení.
Kdo je Ojub TitijevOjub Salmanovič Titijev se narodil 24. srpna 1957 ve vesnici Lebedinovka, která se nachází na území dnešního Kyrgyzstánu. Jeho rodiče byli mezi půl milionem Čečenců a Ingušů, které nechal v roce 1944 komunistický diktátor Josif Stalin deportovat z Kavkazu do severního Kazachstánu, Kyrgyzstánu a na západní Sibiř. Byla to odplata za jejich údajnou kolaboraci s německými okupanty. Návrat jim byl povolen až v letech 1956-1957 a Titijevova rodina se vrátila do své původní vesnice Kurčaloj v Čečensku. Titijev se celý život kromě boje za lidská práva věnuje sportu. Je zápasníkem a vzpěračem, učil tělocvik a ve své vesnici založil sportovní klub. Kromě Memorialu, pro který začal pracovat v roce 2000, pracuje i pro další lidskoprávní organizaci Výbor pro občanskou pomoc, v jejímž čele stojí další známá bojovnice za lidská práva Světlana Gannuškinová. |
Jednašedesátiletý Titijev vede v čečenské metropoli Grozném pobočku Memorialu, jedné z nejstarších ruských organizací na ochranu lidských práv. Do čela organizace se postavil po vraždě novinářky a obhájkyně lidských práv Natalje Estěmirovové v roce 2009. Memorial tehdy přičetl odpovědnost za vraždu čečenskému vůdci Ramzanu Kadyrovovi.
Memorial v minulosti vydal několik zpráv o údajných únosech a mučení v Čečensku, stejně jako o pronásledování homosexuálů. Kadyrovův režim aktivisty organizace označuje za agenty placené Západem a za nepřátele lidu.
„Pokud je jejich činnost škodlivá a špatně ovlivňuje čečenský lid, pak v Čečensku není místo ani pro ochránce lidských práv ani pro jejich předky do sedmého kolene,“ prohlásil například. Kromě lidských práv se čečenský Memorial pod vedením Titijeva věnuje i humanitární pomoci chudým regionům Čečenska.
Snaha o kompromitaci
Titijevovi v současnosti hrozí až deset let vězení. Policisté totiž tvrdí, že v lednu při náhodné kontrole našli v jeho autě 180 gramů marihuany. Podle aktivisty tam drogu podstrčila sama policie. Také ruský ombudsman Michail Fedotov ve svém dopise šéfovi federálních vyšetřovatelů poukázal na možnost, že droga byla Titijevovi podstrčena s cílem zkompromitovat ho. Čečenské úřady to ale odmítly.
K Titijevovu propuštění vyzvalo například ministerstvo zahraničí Spojených států, komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks, Evropský parlament a další organizace.
Cenu nesoucí jméno někdejšího českého prezidenta je dotována částkou 60 tisíc eur (asi 1,56 milionu korun). Jejím první laureátem se stal v roce 2013 běloruský disident Ales Bjaljacki. Loni cenu obdržel kritik turecké autoritářské vlády Murat Arslan a o rok dříve ji dostala aktivistka irácké komunity jezídů Nadja Muradová, která se letos stala nositelkou Nobelovy míru.
