Cesta slavných Čechů na hvězdnou oblohu vypadá na první pohled jednoduše. Každý astronom, který ve vesmíru objeví novou planetku, má právo pojmenovat ji podle svého uvážení.
Protože čeští astronomové patří v jejich objevování mezi nejúspěšnější na světě, krouží sluneční soustavou bezmála pět set planetek, z nichž mnohé nesou jména slavných osobností českých dějin i současnosti.
Václav Havel, čtvrtý podle loňské ankety Centra pro výzkum veřejného mínění o nejslavnějšího Čecha, svou planetku zatím nemá. Stejně jako šestý slavný Čech Jan Žižka z Trocnova, osmý Edvard Beneš nebo desátý Ludvík Svoboda.
Důvod je jednoduchý. Podle třináctičlenné mezinárodní astronomické komise, která přidělování jmen schvaluje, nepatří na hvězdnou oblohu jména politiků ani osobností spojených s vojenskými akcemi.
"Platí pravidlo, že jméno politika se může planetce přidělit nejdříve sto let po jeho smrti. Názvy jsou totiž udělené natrvalo a ve vesmíru nemůžeme dopustit to, co v českých poměrech, kde se ulice přejmenovávají po politicích každých dvacet let,“ říká astronomka Jana Tichá. Od roku 2000 je historicky první zástupkyní České republiky v mezinárodní komisi.
Ani její členství nemůže Havlovu cestu do vesmíru urychlit. "Je absurdní si myslet, že budeme Havla vydávat jen za slavného dramatika. To by komise okamžitě prokoukla a snaha o takovou obezličku by byla považována za neslušnou,“ vysvětluje Tichá.
Přesto se někteří Češi, jejichž jména jsou s politikou silně spojena, na hvězdnou oblohu dostali. Například T. G. Masaryk nebo Jan Palach. "To ale bylo díky naprosto mimořádné autoritě mezinárodně uznávaného astronoma Luboše Kohoutka, který planetky objevil. Svět v sedmdesátých letech tato jména bral spíše jako obdiv k Československu než jako politické symboly,“ uvedl Kohoutkův přítel astronom Jiří Grygar.
Svou planetku má však i Julius Fučík. "Toho si vybrala ruská astronomka Smirnova. Jsem přesvědčený, že čeští astronomové by něco takového nikdy neudělali,“ říká Grygar.
Jednoduchou cestu k hvězdné slávě mají na rozdíl od politiků sportovci. Například brankář Dominik Hašek se do vesmíru dostal ještě před tím, než vůbec ukončil svou kariéru.
Jinak může do vesmíru prakticky kdokoli, a tak od letošního července obíhá mezi Marsem a Jupiterem kolem Slunce i Spejbl a Hurvínek. A šest let má svou planetku i Jára Cimrman.
"Podobně jako Leonardo da Vinci byl dramatikem, skladatelem, básníkem, malířem, vynálezcem, polárníkem, sportovcem i prvním člověkem na Měsíci,“ uvedli ve zdůvodnění čeští astronomové. Mezinárodní komise jejich argumenty přijala.
Češi vyslali na oblohu také Jamese Bonda
Britská tajná služba ho jako svého elitního agenta s právem zabíjet vybavila vším, co pro svou práci potřeboval. James Bond, agent s pořadovým číslem 007, měl k dispozici střílející tužku, pancéřované auto nebo explodující cestovní pas. Do vesmíru však Jamese Bonda dostali až Češi.
Začalo to 5. října 1983, když astronom Antonín Mrkos při pozorování na observatoři na Kleti objevil planetku s pořadovým číslem 9007. Jméno jí však nedal, nebyl to jeho styl práce.
"On to byl člověk, řekněme, poněkud nepořádný. Planetek objevil řadu, ale své objevy často ani nepojmenoval a toto právo mu později i propadlo,“ říká o astronomovi z jihočeské Kleti jeho kolega Jiří Grygar. Lákavé koncové trojčíslí 007 však zachránila Mrkosova nástupkyně na Kleti astronomka Jana Tichá, která mezinárodní astronomické komisi navrhla, aby se planetka jmenovala James Bond.
"Bylo potřeba navíc prosadit i výjimku, aby název mohl být dvouslovný. Obvykle se taková jména nepovolují, protože to může dělat nepořádek v počítačových databázích,“ vysvětluje Tichá. Komise její návrh jednomyslně přijala. "Číslo 007 si prý nikdo jiný nezaslouží,“ dodává astronomka.
