Pro návrh zahájit rozhovory s Albánií a Severní Makedonií byla na dvoudenním summitu prezidentů a premiérů v polovině října velká většina zemí, k potřebné jednomyslnosti to ale nestačilo. Tirana i Skopje podle Evropské komise vyhověly požadavkům, avšak podle diplomatů byla proti zahájení přístupových rozhovorů zejména Francie, výhrady mělo i Nizozemsko a Dánsko.
Slovenský předseda vlády Peter Pellegrini označil chování Unie za negativní signál pro země západního Balkánu a jejich občany. Prohlásil, že všechny státy, které proti rozšíření bojovaly, zřejmě znechutily občany západního Balkánu. „Mám vážné obavy, zda budou mít občané těchto zemí ještě chuť dělat ve svých zemích těžké reformy, které si vyžaduje případný vstup do Evropské unie, nebo perspektivu uvidí nakonec ve spolupráci s Ruskem, Tureckem, Čínou či arabskými zeměmi,“ uvedl.
Varoval také před tím, že by se balkánské státy v případě další migrační vlny mohly rozhodnout uprchlíky nechat volně směřovat dál do Evropy. „Slovensko a další země V4 budou vždy na straně těchto států a budeme je podporovat a motivovat, aby dělaly všechno pro vstup do evropských struktur,“ uvedl.
Zklamání z výsledků evropského summitu vyjádřili i český premiér Andrej Babiš (ANO) a maďarský předseda vlády Viktor Orbán. Podle něho je důležité, aby se zrychlila jednání se státy, se kterými už byla zahájena. „Jednání se Srbskem a Černou Horou by se měla přepnout na extra vysokou rychlost,“ uvedl.
Premiéři V4 vyjádřili podporu zemím západního Balkánu ve společné deklaraci na zářijovém summitu v Praze. V dokumentu uvedli, že opětovné sjednocení Evropy nemůže být dokončeno, aniž by se daný region připojil k EU. Důvěryhodná politika rozšiřování podle nich představuje strategickou investici k bezpečnosti, stabilitě a prosperitě Unie.
Návrh finančního rámce EU je nespravedlivý, tvrdí V4
Země visegrádské skupiny také považují za nespravedlivý nynější návrh víceletého finančního rámce Evropské unie na roky 2021 až 2027. Kritizují zejména navržené snížení peněz na politiku soudržnosti. Podle nich to znamená, že chudší státy budou chudnout a bohatší bohatnout.
„Návrh Evropské komise je pro nás skutečně nepřijatelný, protože ty tradiční politiky jako kohezní a zemědělskou snižuje a zavádí některé nové pozice, které si myslíme, že by tam neměly být,“ řekl o navrženém finančním rámci český premiér Babiš. Podle návrhu rozpočtu by se peníze určené na politiku soudržnosti měly proti současnému sedmiletému rámci snížit o deset procent a peníze na společnou zemědělskou politiku o 15 procent.
Maďarský premiér Viktor Orbán označil návrh finančního rámce za nespravedlivý. Kromě omezení peněz na kohezi kritizoval i zachování systému rabatů, ze kterých těží zejména západoevropští členové EU. Největší vratky z evropského rozpočtu mohla uplatňovat Británie, která však hodlá unii v příštím roce opustit.
Podle polského předsedy vlády Mateusze Morawieckého jsou peníze z kohezních fondů třeba zejména na rozvoj infrastruktury. Morawiecki podotkl, že z dobré infrastruktury poté těží všichni evropští občané, nejen země, kde se projekty uskutečňují.
Jednání premiérů V4 se uskutečnilo před summitem Přátel koheze. Skupina bude chtít v Praze přijmout deklaraci, v níž upozorní na význam kohezní politiky pro stabilitu vnitřního trhu EU a bude apelovat na to, aby se prostředky určené na soudržnost dále nesnižovaly. O konečné podobě finančního rámce musí rozhodnout summit EU. Babiš dnes uvedl, že rozhodnutí by mohlo padnout za chorvatského předsednictví, tedy v první polovině příštího roku.
25. září 2019 |
