Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (vlevo) a jeho německý kolega...

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (vlevo) a jeho německý kolega Frank-Walter Steinmeier (11. září 2015). | foto: ČTK

Kvóty odmítáme, zopakovali zástupci Visegrádu. Německo je nepřesvědčilo

  • 581
Ministři zahraničí Visegrádu po pátečním jednání v Praze nadále zastávají stanovisko, v němž odmítají povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků. Na jednání přijeli i ministři zahraničí Německa a Lucemburska, kteří jsou naopak zastánci kvót. „Není to žádný spásný bod toho řešení," uvedl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Německý šéf diplomacie Frank-Walter Steinmeier a jeho protějšek Jean Asselborn z Lucemburska, které je aktuálně předsednickou zemí EU, se s reprezentanty zemí visegrádské skupiny (V4) sešli v Černínském paláci. Slovensko na jednání zastupoval ministr zahraničí Miroslav Lajčák, Maďarsko Péter Szijjártó a Polsko reprezentoval Grzegorz Schetyna.

Ministři zahraničí na tiskové konferenci uvedli, že mezi zeměmi nepanuje shoda na přerozdělení uprchlíků, jak to navrhla Evropská komise. Naopak všichni zúčastnění chtějí shodně zlepšit ochranu vnějších hranic.

Ve společném komuniké přijatém na pražské schůzce ministři visegrádské čtyřky vyzvali EU, aby pomoc při řešení migrační krize více zaměřila na balkánskou trasu. Dále musí usilovat o stabilizaci sousedících regionů v Africe a na Blízkém východě, odkud uprchlíci do Evropy proudí, a tvrdě zakročit proti pašerákům migrantů včetně spuštění další fáze unijní námořní operace ve Středomoří. Státy V4 v prohlášení rovněž zopakovaly připravenost podílet se na rozvojové pomoci zemím, odkud běženci přicházejí.

Steinmeier se snažil středoevropské státníky přesvědčit o potřebě relokace uprchlíků, kteří už na území Evropy jsou. „Očekáváme během víkendu zhruba 40 tisíc nových uprchlíků. Jedná se o největší výzvu pro Evropskou unii v historii. Taková výzva není v silách jedné země. Jsme odkázáni na evropskou solidaritu,“ dodal.

Zároveň zdůraznil, že Evropa potřebuje účinnější systém, co se týče imigrace a vracení ekonomických migrantů zpět do jejich vlasti. Podle něj je třeba komunikovat se státy, ze kterých lidé přicházejí, aby se tam nešířily fámy, které povzbuzují migranty k nebezpečné cestě do Evropy.

Přerozdělení uprchlíků není podle V4 řešením

„O tom samotném relokačním mechanismu jsme stále přesvědčeni, že to není žádný spásný bod toho řešení,“ uvedl Zaorálek. „Jsme přesvědčeni, že bychom si měli uchovat kontrolu nad tím, jakým způsobem rozhodujeme o počtu těch, které jsme připraveni a schopni přijmout,“ dodal. Jeho slovenský kolega Miroslav Lajčák v souvislosti s tím odmítl tvrzení, že by se země Visegrádu chovaly nesolidárně. Jejich přístup je podle něj odpovědný.

11.září 2015 v 11:50, příspěvek archivován: 11.září 2015 v 11:53

Jednani ministru @ZaoralekL @MiroslavLajcak #Schetyna #Szijjarto #Steinmeier #Asselborn o migraci v Cerninskem palaci pic.twitter.com/MNCLRuIt24

Mezi argumenty zemí V4 proti kvótám patří obavy, že uprchlíci v zemích, kam budou přiděleni, nezůstanou a jakmile to bude možné odejdou do své cílové destinace. Lucemburský ministr zahraničí Asselborn ale oznámil, že uprchlíci budou muset dodržovat pravidla a zůstat v zemi, která je přijala.

Asselborn několikrát zopakoval, že při řešení uprchlické krize evropská solidarita je nezbytná. „Potřebujeme hodně peněz, abychom zřídili hotspoty a pomohli zemím jako Řecko a Itálie,“ uvedl. „Nesmíme ztratit solidaritu, aby unie byla rozštěpená na východ a západ, sever a jih. Musíme zůstat jednotní,“ vyzval. Před rozkolem Evropy varoval také polský ministr Schetyna s tím, že jednání o kvótách ještě neskončilo.

Maďaři opevňují hranici

Tvrdší přístup k uprchlíkům potvrdil šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Oznámil, že do příštího týdne Maďarsko dokončí kontroverzní plot na hranicích se Srbskem a začne platit norma, podle něhož poškození této bariéry bude trestným činem, za který bude hrozit vězení.

Pokud by Maďarsko nedělalo žádná opatření proti uprchlíkům, mělo by jich na svém území do konce roku až půl milionu, prohlásil Szijjártó. Nyní jich je podle něj v Maďarsku 180 000. Za nejdůležitější opatření označil zajištění ochrany hranic Schengenu. Bez toho podle něj nebudou žádné další kroky účinné.

Ministr Zaorálek upozornil, že právě Maďarsku by měly členské země Evropské unie více pomoci. Balkánská migrační trasa je podle něj nyní nejdůležitější a Evropa ji podcenila.

Německý ministr Steinmeier po poledni jednání opustil kvůli svému dalšímu programu v Německu. Ostatní politici se poté znovu odebrali na jednání.

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker ve středu představil nový plán Bruselu, jak čelit přílivu statisíců uprchlíků do Evropy. Jedním z navrhovaných opatření je právě povinné přesunutí celkem 160 tisíc běženců z Itálie, Řecka a Maďarska do ostatních unijních států podle stanoveného klíče. S povinným přijímáním migrantů však Visegrádská čtyřka nesouhlasí a požaduje zachování principu dobrovolnosti. Většina členů EU povinné kvóty podporuje.

Společné řešení migrační krize se budou snažit v pondělí nalézt ministři vnitra a spravedlnosti Evropské unie. Pokud se neshodnou, je předseda Evropské rady Donald Tusk připraven svolat mimořádný summit EU.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video