Delegace syrské opozice na konferenci v Ženevě (25. ledna)

Delegace syrské opozice na konferenci v Ženevě (25. ledna) | foto: Reuters

V Ženevě zasedla syrská opozice a asadovci, nikdo však nic neřekl

  • 15
Na konferenci o mírovém řešení konfliktu v Sýrii v Ženevě v sobotu proběhla první přímá schůzka delegací syrské vlády a opozice. Na ní si však zástupci obou stran nic neřekli. Schůzky se jako zprostředkovatel účastní i zmocněnec OSN a Ligy arabských států Lachdar Brahímí.

Podle diplomatů budou obě strany jakékoli své poznámky adresovat Brahímímu, a ještě si je nebudou říkat přímo. Během první dopolední schůzky však zástupci obou stran sedící u stolu ve tvaru písmene U nehovořili vůbec.

"První schůzka skončila. Barahímí hovořil asi 30 minut a nikdo z delegátů nic neřekl," řekl novinářům jeden ze zástupců opozice Anás Abdá. Delegace prý do jednacího sálu vešly každá jiným vchodem a stejným způsobem. Delegáti se znovu setkali kolem 16:00 SEČ, ale ani tentokrát nehovořili.

Brahámí delegacím řekl, že první dva dny rozhovorů by se měly zaměřit na problematiku civilistů obklíčených ve městech, jako je Homs, na možnosti vyhlašování místních příměří a na otázku přístupu k humanitární pomoci. K závažným politickým tématům se mají dostat postupně.

Kdo proti sobě stojí v syrské občanské válce?

První protesty proti Asadově vládě proběhly na jaře roku 2011. V syrském konfliktu nyní jde, byť nejen, i o náboženskou příslušnost. Diktátor a jeho blízcí patří k alavitům, kteří vychází z šíitské větvě islámu. Většinu Syřanů i rebelů tvoří sunnité

Otevření přístupu humanitární pomoci do Homsu, kde jsou povstalci obklíčeni vládními jednotkami, by mělo být dojednáno rychle. "Praktické aspekty byly projednány. Věci jsou hotovy, a pokud to nezablokuje vláda, mohlo by se to uskutečnit rychle," řekl Reuters diplomatický zdroj.

Pozorovatelé se domnívají, že opozice Homs navrhla pro vyhlášení prvního příměří, protože tam mají opoziční předáci na povstalce větší vliv než na skupiny bojovníků ve městě Halab.

Mluvčí opoziční delegace sdělil, že rozhovory se příštích dvou dnech zaměří na humanitární podmínky a na přísun potravin do obklíčených oblastí. Také prý budou mluvit o propuštění vězňů svědomí. O rozhovorech přitom hovořil jako o "konzultacích". "Nejsou to jednání," sdělil mluvčí podle agentury AP.

Přechodný kabinet nepřipadá v úvahu

Syrský dialog má pokračovat celý víkend. Podle člena syrské opoziční delegace, kterého citovala agentura DPA, by se po případných rozhovorech o místních příměřích a humanitární pomoci mělo v neděli poprvé jednat o přechodné vládě.

Syrsko-syrská schůzka byla naplánována už na pátek, ale zprostředkovatelům se nepodařilo přimět znesvářené strany usednout k jednomu stolu.

Brahímí v pátek prohlásil, že oba tábory souhlasí, že rozhovory budou založené na prohlášení velmocí z června 2012. To znesvářené strany syrského konfliktu vyzvalo k vytvoření přechodné vlády. Damašek však myšlenku přechodného kabinetu jako součást politického řešení téměř tříletého konfliktu v Sýrii dlouhodobě odmítá.

Mírová konference v Ženevě začala ve středu. A šéf syrské diplomacie se hned na její úvod pustil do opozice. Její zástupce označil za zrádce. "Předstírají, že zastupují syrský národ. Jestliže chcete hovořit jménem Syřanů, neměli byste být zrádci a agenty zaprodanými syrským nepřátelům," řekl syrský ministr zahraničí Valíd Mualim (více o jeho výrocích a prvních dnech mírové konference se dočtete zde).

Cílem náročných jednání je dohodnutí příměří a nejlépe shoda na vytvoření přechodné vlády, s níž by souhlasily obě strany a která by zemi dovedla k předčasným volbám. 

Válčící Syřané souhlasili s účastí na konferenci i proto, že se na ni shodly USA s Ruskem. Washington (a s ním i Západ) stojí v zásadě na straně rebelů, byť jen těch umírněných. Mezi povstalci – či spíše v rebelských regionech – získali značnou moc ozbrojení islamisté, nezřídka svázaní se sítí al-Káida.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video