Músa byl jeho hlavním a nebezpečným protivníkem. Správně se však jmenoval Alois Musil.
Je paradoxem, že dokonce i Češi znají víc Lawrence z Arábie než Musila.
Když tento Brit zapaloval mezi Araby za první světové války plamen revolty proti Turkům, sledoval protitahy, které prováděl Músa bin Tšíkí, jinak rodák z Rychtářova na Hané.
Pozapomenutý Moravan je možná známější v Jordánsku než ve své vlasti. Kreslil hranice Blízkého východu a mohl změnit i jeho dějiny: kdyby byl tehdy úspěšnější, nevznikla by pouštní království Saúdské Arábie a Jordánska.
"Určitě to byla velká postava. Sami Jordánci o něm chtějí zřídit v Ammánu stálou expozici," říká český velvyslanec v Jordánsku Tomáš Laně. "Zajímají se o něj i členové královské rodiny."
V poušti na jihu země jsou dnes moderní továrny, protínají ji hladké silnice s klimatizovanými automobily a Akaba je známé rekreační letovisko s luxusními hotely pětihvězdičkových jmen.
Avšak v časech Aloise Musila to byla jedna z nejméně probádaných částí světa, pravá terra incognita.
Sám Musil o této divoké pustině napsal: "Vstoupil jsem na území, které ještě nenavštívil žádný Evropan. Kmeny jsou fanatické a nedůvěřivé. Musel jsem se vydávat za obchodníka s velbloudy, kouzelníka a lékaře." Bylo to zhruba před sto lety.
Musil byl ve skutečnosti kněz a doktor teologie, který při studiích v Jeruzalémě objevil vášeň pro Arábii. Začal žít s beduíny, putoval v jejich karavanách, účastnil se jejich válek. Byl jako oni a mluvil jako oni - prý ovládal přes dvacet dialektů.
Kmen Rwala, který patřil k nejvýznamnějším, jej přijal za svého člena a prohlásil jej rovnou šejchem. Stal se Músou bin Tšíkím. A dokonce pokrevním bratrem náčelníka.
Zní to jako příběh od Karla Maye. Ale Musil nebyl dobrodruh jako Kara ben Nemsí. Byl badatelem, který se vypracoval na jednoho z nejvýznamnějších orientalistů své doby.
Poblíž Ammánu objevil trosky zámečku Kusejr Amra s malbami lidí a zvířat, čímž šokoval vědecký svět: do té doby se věřilo, že islám něco takového zakazuje. Amra je nyní jednou z nejznámějších atrakcí v zemi.
Zemí, kterou Musil procestoval křížem krážem, v minulých dnech jezdil prezident Václav Klaus. Viděl poušť rozbrázděnou skalami a stržemi. Je stejná jako tehdy. Ale o Musilovi Klaus netuší nic. "Je určitě dobré vědět, že Češi hráli významnou roli i tak daleko od domova," říká velvyslanec Laně.
Musil se stal skutečnou mezinárodní autoritou tím, že vytvořil mapy neprobádaných pouštních území. A když se v roce 1906 dostali Egypťané a Turci do sporu o to, kudy probíhá vzájemná hranice na Sinaji, požádal britský ministr zahraničí Edward Grey Musila, aby rozhodl. Jeho verdikt pak přijali všichni bez reptání.
Za císaře pána v Arábii
Músa bin Tšíkí byl za první světové války vyslán mezi své Araby, aby uhasil oheň, který mezi nimi zažehl britský agent Thomas Lawrence. V mnohém si byli podobní: také Lawrence žil jako Arab, jezdil na velbloudech a hovořil plynně arabsky.
Avšak Lawrence měl za sebou sílu britského impéria. Navíc byl pragmatický a slíbil Arabům cokoliv. "Musil byl kněz, a tak se mu příčil obchod ve stylu něco za něco," soudí jeden český arabista. "Navíc viděl jejich budoucnost i nadále v osmanské říši."
Arabové sice neměli Brity nijak v lásce, ale mnohem víc nenáviděli Turky, a tak Lawrence nakonec nad protivníkem z Hané vyhrál. Musil nebyl opravdu žádná lehká váha. Za války stačil být poradcem rakouského i německého císaře a osmanského sultána.
Byl zpovědníkem císařovny Zity a šedou eminencí u dvora ve Vídni. Po roce 1918 jej Masaryk přemluvil, aby se stal profesorem na Karlově univerzitě. Teď se, pozapomenutý doma, vrací i do Jordánska, své druhé vlasti. Tomáš Laně říká: "Myslím, že by tady opět mohl zapustit kořeny."
