Jednačtyřicetiletý pekař a dělník nebyl žádný svatoušek ani před teroristickými útoky na New York a Washington. Za mřížemi pobýval za přepadení, ozbrojené loupeže a také krádeže. I rasismus se u něj objevoval už dříve - ve vězení se podle svých slov stal členem takzvaného Árijského bratrstva.
Když pak 11. září 2001 teroristé unesli letouny a narazili s nimi do věží Světového obchodního centra a budovy Pentagonu, v mozku Marka Anthonyho Stromana se zrodil zvrácený plán pomsty: zhynou ti, kteří vypadají jako Arabové nebo muži z Blízkého východu.
Několik dní po tragických událostech na východním pobřeží začal Stroman své plány uskutečňovat. Už 15. září si v Dallasu vyhlédl svou první oběť - šestačtyřicetiletého Vakára Hasana původem z Pákistánu. Zastřelil ho ve chvíli, kdy muž připravoval ve svém obchodě hamburgery.
Jeden muž přežil, oslepl ale na jedno oko
O šest dní později střelil do obličeje Bangladéšana Rajsúdína Bhuíjána, který pracoval za kasou na čerpací stanici. Sedmatřicetiletý muž, jenž býval ve své vlasti pilotem, měl neuvěřitelné štěstí: ránu přežil, jen nevidí na jedno oko.
Na začátku října se pak Stroman pokusil vyloupit benzinku Mesquite, kde pracoval Ind Vasudev Patel. Bezpečnostní kamery zachytily, jak pracovníkovi stanice mával před obličejem pistolí a žádal peníze, popsala televize CNN na svém webu.
Když se Patel pokusil dosáhnout na svou zbraň, kterou měl ukrytou pod kasou, Stroman ho střelil do hrudi. Pak utekl, aniž by si vzal jakékoliv peníze. Policie ho zatkla hned druhý den.
Terorismus ve mně něco zažehl, napsal Stroman
Soudce s ním neměl slitování, za své činy dostal trest smrti. O soucit se Stromanem žádala paradoxně i jedna z jeho obětí - Rajsúdín Bhuíján, který pokus o vraždu přežil. Jenže americké úřady se nad ním neslitovaly a středa byla posledním dnem Stromanova života - ukončila ho injekce se smrtícími látkami.
Stroman napsal v jedné z posledních poznámek na blogu, který ve vězení vedl, že teroristické útoky v něm něco zažehly: "Řekněme, že jsem přestal myslet čistě a je mi líto, že jsem nechal zaplatit nevinné lidi za můj vztek, hněv, smutek a ztrátu."
Ještě rok po vraždění byl ale v jiné náladě: "Nebyl to zločin z nenávisti, ale čin vášně a patriotismu. Nebyl spáchán během období míru, ale během války. Já, Mark Anthony Stroman, jsem cítil potřebu vykonat nějakou rovnost a spravedlnost pro tisíce obětí 11. září 2001."
