Ochránci lidských práv citovaní britskou BBC uvádějí, že na seznamu lidí pohřešovaných od začátku protestů, tedy od loňského března, je 18 tisíc jmen. Organizace údajně ví o dalších deseti tisících lidí, kteří na seznamu sice nejsou, ale nikdo o nich nic neví.
Skupina Avaaz hodlá dát svou statistiku k dispozici Radě OSN pro lidská práva a požádat ji o vyšetřování. Organizace informace čerpala kromě jiného z výpovědí příbuzných, kteří pohřešují člena rodiny, jehož násilím odvedli vojáci nebo provládní milice.
Ředitelka organizace Alice Jayová řekla, že "vojáci a milicionáři na ulicích sbírají lidi, kteří pak mizí v mučírnách, a to bez ohledu na to, zda jsou to ženy, které byly právě na nákupu, nebo zemědělci, kteří jeli pro benzin".
"Jist si nemůže být nikdo, je to záměrná strategie, která má vyvolat strach v rodinách a celých vesnicích," tvrdí Jayová.
Jiná ze syrských organizací ochránců lidských práv Savásja odhaduje, že nezvěstných je mnohem víc. "Lidí, kteří byli zajati a zmizeli, může být podle našeho odhadu až osmdesát tisíc. Zatýkají je v noci, na ulicích a beze svědků," tvrdí Muhannad Hasaní z této organizace.
Syrská vláda čísla o obětech ani nezvěstných nijak nekomentuje. V posledních dnech dává najevo svou ochotu přistoupit na návrh zvláštního zmocněnce OSN Lachdara Brahímího. Ten chce, aby bylo o muslimském svátku oběti, který bude koncem října, vyhlášeno alespoň dočasné příměří. Podle Brahímího by to umožnilo pokročit v politickém úsilí o ukončení konfliktu. Opozice tvrdí, že přistoupí na jakékoli příměří, které vláda dodrží.
Mezi Asadovými přívrženci to vře, stoupá napětí
Před syrským prezidentem Bašárem Asadem stojí další překážka v jeho boji za udržení moci. Nespokojenost a napětí se už šíří i v jeho domovské alávitské komunitě. Píše o tom server washingtonpost.com. Asad na podporu 2,5milionové komunity šíitských alávitů spoléhá. Rozkol mezi nimi by mu mohl zlomit vaz.
Počet obětí stále stoupáKonflikt si podle opozice za 19 měsíců vyžádal na 33 tisíc mrtvých. Při čtvrtečním náletu syrského letectva na město Maarat an-Numán na severozápadě Sýrie zahynulo podle záchranářů citovaných agenturou AFP 44 lidí. Mezi mrtvými je prý mnoho dětí. Dosavadní bilance útoku syrských sil na toto město hovořila o nejméně 20 obětech. |
Neklid mezi alávity vyvolala přestřelka mezi členy Asadovy širší rodiny a zadržení jednoho z prominentních aktivistů. Někteří jejich příslušníci volají po větší svobodě, jako se to děje ve zbytku arabského světa. Navíc se bojí, co s nimi bude, pokud Asad svůj boj prohraje.
"Alávité Asadovi moc nevěří. On by však bez jejich podpory nepřežil ani den, takže fakt, že mezi nimi panují neshody, je velmi významný," prohlásil Hilal Khashanm, profesor politologie na americké univerzitě v Bejrútu.
"Většina Alávitů je jednáním režimu zklamaná a začínají se bát o to, co bude, pokud Asad prohraje. Děsí je představa, že pokud Asadův režim padne, většinoví sunnité rozpoutají nemilosrdný pogrom na alávity a stoupence současného prezidenta. Vědí, že jejich život je závislý na přežití současného režimu. Žádné zprávy ovšem zatím nehovoří o tom, že by se část alávitů chtěla přidat na stranu rebelů.
Do války v Sýrii se zapojili sunnité a šíité z jiných zemí
Do syrských bojů se začíná promítat příslušnost k sunnitské nebo šíitské větvi. Sunnité tvoří většinu v Sýrii i ve zbytku islámského světa a rekrutují se z nich rebelové usilující o svržení Bašára Asada. Šíité, mezi něž se řadí i alávité, naopak stojí za Asadem.
Sýrie se stala bojištěm sunnitů a šíitů, které k tomu vede jejich náboženská oddanost dané větvi. Na stranu syrského diktátora se přidává stále větší počet iráckých šíitů. Sunnité z Iráku zase pomáhají povstalcům. V obou případech jsou to extremisté. Stejně tak se rozděluje i sousední Libanon. Na sunnitské straně válčí i čečenští, pákistánští či palestinští radikálové.
