"Na hřbitově zřídíme pietní místo, kde je pohřbíme všechny společně. Kdyby se někdo dopátral toho, že tady zemřel jeho předek, bude mít kam přijít," uvedl starosta Suché Lozi Václav Bujáček.
Nálezu předcházely výkopové práce na stavbě zpevněné cesty do polí, k rybníku a mokřadu, které se v obci budují jako protipovodňová opatření.
"Muž v kráčejícím rypadle bagroval zem podél stezky, když uviděl, že rypadlo odkrylo jakési kosti. Podíval se blíže a nabyl dojmu, že se jedná o kosti lidské," popsal události z pondělí 9. září policejní mluvčí Aleš Mergental.
Pracovník proto zavolal policii a ta zase lékaře a archeologa.
"Lékařka a archeolog se shodli na tom, že kosterní pozůstatky mohou být v zemi zhruba sedmdesát let," dodal Mergental.
A protože kriminalisté nezjistili nic, co by měli vyšetřovat, předali nález starostovi obce.
V Suché Lozi se největší boje odehrály na konci války
"Přiznám se, že jsem ještě na takový problém nenarazil. Netušíme, o koho mohlo jít," reagoval Bujáček.
Suchou Lozí během války procházela válečná fronta. "Mohou to být vojáci z Rumunska, Rakouska, Německa nebo Ruska. Působili tady v okolí i partyzáni," vypočítal starosta.
Podle historických záznamů se v okolí Suché Lozi bojovalo především v samém závěru války, od 12. dubna roku 1945. O dva týdny později se vojáci dostali přímo do obce.
"Rudá armáda prolomila německou obranu, jedna německá jednotka však obsadila dolní konec obce a zde se odehrály hlavní boje," vysvětlil historik Slováckého muzea Pavel Portl.
"Během nich obec zasáhly dělostřelecké granáty a miny a nevyhnula se ani leteckému náletu rumunských letadel. Podle svědků na domy dopadlo až čtyřicet bomb," dodal Portl.
Ze Suché Lozi se pak Němci stáhli během noci 27. dubna a obec obsadilo sovětské vojsko.
