Rybaření je pro něho určitou formou relaxace. "Pracuji jako řidič tramvaje a býval jsem z hustého provozu dost nervózní. Co chytám ryby, jsem v pohodě."
U Vltavy bývá třikrát týdně a nejčastěji se mu daří lovit kapry nebo cejny. Přiznává, že kvalita "pražských ryb" se v posledních letech velmi zlepšila a jsou chutné. "Ještě před třemi lety bylo v některých úsecích Vltavy lepší rybu po chycení změřit a pak pustit," tvrdí rybář. Bezmála devadesáticentimetrový candát je jeho největším úlovkem v metropoli.
"Nejrozšířenější rybou je v pražském úseku díky masivnímu vysazování kapr," říká Jindřich Vintr z Českého rybářského svazu.]
Rybaření je oblíbenou činností. Potvrzuje to podle Vintra registrace sedmatřiceti tisíc členů na pražském územním svazu. Rybářská sezona trvá v metropoli na Vltavě celoročně, pokud nejde o pstruhové pásmo. To se však podle něj nachází až u Štěchovic.
Stát se rybářem vyžaduje určitá pravidla. Pro legální rybolov je totiž zapotřebí členská legitimace a státní rybářský lístek. Tyto dokumenty pak opravňují k zakoupení rybářské povolenky.
Nezaručují však i podle Stojanových zkušeností, že ryby ulovíte. "Letos v zimě jsem chytal na libeňské zátoce, sníh pod nohama, ale ledy už odjely. Nahodím, záběr, zaseknu a vytáhl jsem brusli. Všichni přítomní se mi smáli. Nahodil jsem znova a během deseti minut, nelžu, jsem vytáhl druhou. Obě však byly levé," směje se rybář.
Ryby nechytá jen kvůli masu, ale především pro potěšení. "Často rybu jen změřím, pohladím a pustím zpátky," říká skromně. Hlavně první chycenou rybu v roce by měl každý pro štěstí pustit
 Pražští rybáři lovící na Vlatvě, chodí chytat nejčastěji k železničními mostu v Praze 2.(9. října 2001) |
 |
 |
 |
 |
