Josipovič se nyní upírá k Bruselu, přestože Chorvati si myslí, že jejich cesta do EU se prodlužuje a euroskeptiků v zemi přibývá. Josipovič chce před referendem o vstupu do EU Chorvaty přesvědčit velkou kampaní. "Pro mě nebude dostatečné v referendu jen zvítězit. Chci, aby to vítězství bylo přesvědčivé. Šedesát procent hlasů pro vstup. Nebo i víc," říká třiapadesátiletý Josipovič.
Podle prezidenta Josipoviče i Chorvaté páchali za války válečné zločiny. Domnívá se ale, že na Balkáně už opakování krvavých konfliktů z devadesátých let nehrozí. "Samozřejmě, pořád můžete narazit na nápisy na ulicích nebo slogany při sportovních zápasech. Ale náš vicepremiér je Srb, mnoho Srbů se podílí na veřejném a společenském životě. Obecně řečeno, zlepšuje se to."
Jako jedno z důležitých gest Josipovič uvádí listopadovou návštěvu srbského prezidenta Borise Tadiče ve Vukovaru, kde Srbové v roce 1991 povraždili stovky Chorvatů.
Uznává také, že k rozpoutání bratrovražedné války po rozpadu Jugoslávie přispěli svým dílem i chorvatští politici. Například bývalý prezident Franjo Tudjman.
"Přispěl k samostatnosti Chorvatska, to je nezpochybnitelné. I za války, z vojenského hlediska, udělal některé dobré kroky. Ale na druhou stranu... Neříkám, že podporoval válečné zločiny, ale minimálně jim dostatečně efektivně nebránil," hodnotí kontroverzní postavu chorvatských dějin Josipovič.
Zatímco Češi Chorvatsko vnímají především jako oblíbenou turistickou destinaci, chorvatský prezident hledí k Praze a vzpomíná na Dvořáka, Smetanu a české filmaře. Ostatně i on je vzděláním kromě právníka také hudební skladatel. Během předvolební kampaně se zavázal, že v úřadu složí operu o vraždě zpěváka Johna Lennona. To však zatím kvůli pracovní zátěži zůstává v rovině zbožných přání.
