"Maják v této podobě mi na to místo prostě nesedí, nelíbí se mi. Takové množství peněz mohla radnice využít daleko lépe, třeba na zlepšení kvality péče o postižené děti a sociálně slabší rodiny," konstatovala čtyřicetiletá Dagmar Přesličková z Přerova.
Stavbu negativně hodnotí i přerovská architektka Radmila Kokaislová. "Osobně bych takto dané místo neřešila. Maják s hodinami mi připadá jako cizorodý prvek, který se tam vůbec nehodí. Opravdu nechápu, co tím chtěl autor říct. Současná podoba místa je neinspirativní, nicneříkající a plochá," upřesnila výhrady Kokaislová.
Se stavbou nejsou spokojeni ani opoziční zastupitelé Přerova. Navrhovali, aby město dotace na maják z ministerstva financí vrátilo zpět do státní pokladny.
"Výstavbu majáku považujeme za nesmyslnou. Navíc se neuskutečnilo žádné veřejné projednávání s občany. Současná koalice ale bohužel celý nápad posvětila," zdůvodňuje opoziční zastupitel Richard Šlechta.
Dodal, že peníze Přerov potřebuje investovat daleko více do oprav škol a silnic. I dům pro mentálně postižené má podle Šlechty stále nedostatek peněz na provoz.
Přerovská radnice i architektka návrhu se projekt snaží před lidmi obhájit. "Chtěli jsme lidem poskytnout prostorný park s lavičkami a hracími prvky pro mládež. Vyčlenili jsme přímo plochu pro populární hru petanque," sdělil k účelu prostranství mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal.
Doplnil, že na zděný ochoz majáku si pak mohou hráči sednout a sledovat tak celou hru z nadhledu. S radními souhlasí architektka návrhu majáku Kateřina Tuzarová ze Zlína. Se svým dílem je spokojená.
"Lidi na experimenty nejsou zvyklí, těžko si to dokážou představit v celkovém kontextu," vysvětlila. "Až se na jaře tráva zazelená a stromy rozkvetou, bude celé prostranství vypadat úplně jinak a samotný maják nebude skoro ani vidět."
